Scéna.cz 

Jak si stojí Kouzelná flétna v Národním divadle Praha?

Otázka nadmíru zajímavá – posoudit představení pevně zakotvené v repertoáru operního domu – v tomto případě Národního divadla. Mozartova Kouzelná flétna v režii Davida Radoka se zdá být nesmrtelnou. Scéna je velmi jednoduchá, otevřená v celé své šíři, je vidět i zázemí a technika jeviště. Hlavním prvkem je plátno, které je zavěšeno na táhlech a vytváří za pomoci nasvícení velmi dobře a rychle různá prostředí s několika málo doplňky. Autorkami výpravy jsou Katarína Hollá a Tazeena Firth. Zajímavé je použití projekce protagonistů na spuštěné plátno – trochu upomíná na laternu magiku, ale proč ne?

Režisér David Radok uchopil látku oblíbené Mozartovy opery poněkud nezvyklým způsobem. Divák je při začátku představení šokován tím, že vše vypadá jako „zkouška na operu“ – prázdná scéna, balet si zkouší kroky, občas se po jevišti projde někdo z techniky. Jakmile zazní první tóny předehry, je už vše jak má být. Také Pamina sedí nejdříve v hledišti a její příchod na scénu je promítán na plátno. V závěru pak Tamino s Paminou opouštějí scénu opět přes hlediště. Režisér se tímto výkladem Kouzelné flétny pravděpodobně snaží o sdělení jisté paralely mezi operou a všedním životem – vždyť jde hlavně o to mít po svém boku někoho druhého, milovaného.

Tamino Jaroslava Březiny je jistý zpěvem a roli podtrhuje i svým příjemným tenorem. Ovšem odvaha střihnout si druhý den po Kouzelné flétně Dona Ottavia v Donu Giovannim by se mohla panu Březinovi odrazit i na hlase. Paminou je chorvatská sopranistka Martina Zadro. U ní je nutno podotknout, že se poměrně dobře vypořádala s nástrahami českého textu. Na druhé straně hlediště Stavovského divadla bylo plné cizích turistů, kteří víceméně kvitovali s povděkem německé a anglické titulky… Královnou noci byla hostující Elena Gazdíková, která má tuto roli velmi dobře nastudovanou. Zvláště pak interpretačně obávaná árie ve druhém jednání vyšla perfektně a Elena Gazdíková sklidila zasloužené ovace publika. Velmi jistě si vedl i Jiří Sulženko jako Papageno a také Martina Bauerová jako Papagena. Sarastrem byl Jiří Kalendovský, černého otroka Monostata ztvárnil Jiří Hruška, který by si měl hlídat rytmus. Nezklamaly ani Trio dam Helena Kaupová, Pavla Aunická a Lenka Šmídová.
Poněkud problematickou však byla orchestrální složka – dirigentem představení byl Jan Chalupecký. Tóny, které se občas linuly z orchestřiště Mozart asi nikdy nenapsal, a tak po hudební stránce zůstalo bohužel vše u průměru.
Závěrem však musím konstatovat, že Mozartova Kouzelná flétna je a doufám i zůstane dlouhodobě na repertoáru Národního divadla. Vždyť Mozart do Stavovského divadla bytostně patří a dle hracího plánu se Kouzelná flétna brzy dočká jubilejní sté reprízy.

W. A. Mozart: Kouzelná flétna
Dirigent Jan Chalupecký, režie David Radok, výprava Katarína Hollá a Tazeena Firth.
Osoby a obsazení: Tamino (Jaroslav Březina); Papageno (Jiří Sulženko); Královna noci (Elena Gazdíková); Pamina (Martina Zadro); Papagena (Martina Burešová); Sarastro (Jiří Kalendovský); Monostatos (Jiří Hruška); První dáma (Helena Kaupová); Druhá dáma (Pavla Aunická); Třetí dáma (Lenka Šmídová).
Psáno z reprízy 12. 10. 2004