Scéna.cz 

Král operety Franz Lehár se narodil před 135 lety

…Umírají jen ti, kteří si s ní nevědí rady,“ říkal prý nekorunovaný král operety Franz Lehár, autor Veselé vdovy a Země úsměvů.
Pro nás může být zajímavé, že tento skladatel, považovaný v celém světě za Maďara, se narodil v Komárně. Bylo to 30. dubna 1870. Jeho příběh začíná tím, že v roce 1805 zajali Rakušani u Slavkova důstojníka napoleonské armády Le Harde. Utekl, usadil se na Moravě a stal se praotcem rodiny Lehárů (původně Léharů). Je zajímavé, že skladatel Franz Lehár měl ještě po roce 1918 domovské právo v Šumvalde u Uničova. Jeho otec, též Franz Lehár, syn Josefa Lehára a Anny Poláchové, byl vojenským kapelníkem. Cestoval s armádou po celém Rakousku-Uhersku. V době pobytu v Komárně se tento Moravan oženil s Christinou Neubrandtovou, která měla německé kořeny, ale pocházela z německy mluvící jazykové oblasti.

Franz se s otcovým plukem postupně dostal do Bratislavy, Karlsbergu, Budapešti, Prahy, Sarajeva... Jeho kariéra začala na pražské Konzervatoři, kde studoval. Byl též soukromým žákem Zdeňka Fibicha. Po několika anagžmá se stal po vzoru otce kapelníkem ve slovenském Lučenci. Tam naspal své dvě první opery - Kyrysar a Rodrigo. Jeho velkým skladatelským úspěchem byl valčík Gold und Silber, napsaný pro kněžnu Metternichovou. Otevřela se mu cesta i do vídeňské operety. Na počátku o tomto žánru nic nevěděl: „Do vídeňské operety jsem se dostal jak slepý k houslím… Vzhledem k tomu, že jsem o žánru nic nevěděl, byla to pro mě výhoda. Mohl jsem si vytvořit vlastní styl, který vedl k renesanci vídeňské operety.“ Jeho první opereta - Vídeňské ženy – sice nepropadla, ale skutečně výrazný byl až druhý pokus – Dráteník. Pro nás může být zajímavé, že se odehrává nedaleko od Trenčína, a část textu je ve slovenském dialektu.

Světového úspěchu dosáhl Lehár ovšem až v roce 1905 Veselou vdovou (v roce 1910 se např. hrála údajně 18x v deseti různých jazycích). Dalšími díly byl Kníže Luxemburg, Cikánská láska, Eva, Královna tanga (pojmenovaná původně Syn bohů a přejmenovaná nejprve na Ideální manželku).
Stal se bohatým člověkem, po svatbě si v roku 1910 koupil v centru Vídně dům, kde sídlilo jeho vydavatelství, a byl zde také archiv a muzeum. Po válce však Lehár zchudnul a v roce 1925 se přestěhoval do Berlína. Tam zaznamenal triumfální úspěch operetou Paganini, a v roce 1929 přišel další triumf - Země úsměvů.

Franz Lehár poté koupil zámeček Nussdorf u Vídně, založil si vlastní nakladatelství Glocken-Verlag a věnoval se vydavatelské činnosti. Schoval se tu před válkou. Mnozí jeho nejbližší spolupracovníci skončili v koncentračních táborech. Smrt hrozila i jeho židovské manželce – aby ji zachránil, musel nacistickému Německu věnovat všechny tantiemy za uvádění svých operet v zahraničí a „svému Vůdci“ věnoval exemplář valčíku Ústa mlčí. V roce 1945 zámeček vyplenil rozhořčený dav. Lehár odešel v roce 1946 do Curychu, kde se snažil získat švýcarské, později maďarské občanství. Mezitím Lehárova manželka zemřela a on se zlomený vrátil do Bad Ischlu, kde v roce 1948 zemřel.