Scéna.cz 

Klasické hudební tipy 25. týden

GEN: Libor Pešek očima Jana Špáty
Portrét mezinárodně proslulého dirigenta, který po řadu let stál v čele Královského liverpoolského filharmonického orchestru a jehož nedožité 90. narozeniny si právě dnes připomínáme (1994). Režie J. Špáta. Interpret klasické hudby světového formátu Libor Pešek (*22. 6. 1933 – †23. 10. 2022) založil již během studií na gymnáziu svůj vlastní jazzový orchestr. V roce 1958 stál za vznikem Komorní harmonie a o pár let později Sebastian orchestru. S oběma těmito tělesy úspěšně vystupoval i v zahraničí. V 70. a 80. letech působil jako host v řadě zahraničních orchestrů a vrcholem jeho kariéry se stalo desetileté působení v pozici šéfdirigenta Královského filharmonického orchestru v Liverpoolu (1987–1997), během nějž jej také zachycuje osobní portrét režiséra Jana Špáty. V Anglii se také stal významným propagátorem díla skladatele Josefa Suka a od královny Alžběty obdržel Řád britského impéria. V roce 2007 se stal hlavním dirigentem Českého národního symfonického orchestru a v pokročilém věku úspěšně spolupracoval i s dalšími tuzemskými hudebními tělesy.
Vysílání: 22.6., 18.40 hod., ČT2

L. van Beethoven Symfonie d moll
Václav Neumann diriguje Českou filharmonii. Sólisté G. Beňačková, V. Soukupová, O. Spisar a A. Švorc a nejslavnější Symofnie d moll L. van Beethovena s česky zpívanou Ódou na radost (1972). Kamera I. Bojanovský. Režie I. Kotrč. Vynikající český dirigent Václav Neumann (*29. 9. 1920 – †2. 9. 1995) byl dlouholetým šéfdirigentem nejvýznamnějšího českého symfonického orchestru – České filharmonie. Začínal v něm v roce 1945 jako violista. Vedle toho patřil k zakládajícím členům Smetanova kvarteta. Když 7. 3. 1948 zaskočil za Rafaela Kubelíka, byl na základě tohoto jediného dirigentského vystoupení s ČF po Kubelíkově emigraci jmenován jejím šéfem. Velmi brzy však na funkci rezignoval. Po období působení v cizině se do čela orchestru vrátil koncem roku 1968, kdy se emigrací Karla Ančerla uvolnilo místo šéfa České filharmonie. Festival Pražské jaro uzavírala v minulých dobách tradičně Beethovenova Devátá. Záznam v podání České filharmonie, jejího dirigenta Václava Neumanna a sólistů Gabriely Beňačkové, Věry Soukupové, Oldřicha Spisara a Antonína Švorce je z roku 1972. Symfonii d moll se závěrečnou Ódou na radost, která se stala hymnou Evropské unie, uslyšíte v českém znění. V letošním cyklu Nejslavnější dirigenti, který vysíláme na ČT art, je uváděna slavná Devátá celkem třikrát, v podání Leonarda Bernsteina, Herberta von Karajana a teď Václava Neumanna, a diváci si tak mohou udělat srovnání jejich uměleckého pojetí.
Vysílání: 20.6., 21.10 hod., ČT art

Česká filharmonie Open air 2023
Přímý přenos oblíbeného koncertu z pražského Hradčanského náměstí. Díla Mozarta a Bartóka a skladby současných amerických skladatelů diriguje Keith Lockhart, hosty České filharmonie jsou tenorista Petr Nekoranec a americký soubor Time for Three, kombinující klasickou hudbu s jazzovými prvky. Moderuje Jitka Novotná. Režie S. Vaněk. Česká filharmonie již tradičně zakončuje sezonu mimo své domovské Rudolfinum a pro opravdu velké publikum. Tyto dva atributy splňuje koncert pod širým nebem, který má své tradiční místo na Hradčanském náměstí – a i letos tento jedinečný zážitek zprostředkuje svým divákům v přímém přenosu Česká televize. K orchestru se pod vedením amerického dirigenta Keitha Lockharta v Mozartových áriích připojí tenorista Petr Nekoranec – loňský laureát Ceny Jiřího Bělohlávka a sólista Opery Národního divadla v Praze. Po orchestrálním předělu v podobě Bartókových Rumunských lidových tanců a výběru ze Silvestriho suity ze sugestivní hudby ke sci-fi filmu Kontakt se představí nekonvenční instrumentálně-vokální trio Time for Three. Houslisté Charles Yang a Nicolas Kendall a kontrabasista Rannan Mayer kombinují nevšední barvu svých nástrojů s hlasovým projevem a na koncertě uvedou skladbu držitele Pulitzerovy ceny za hudbu Kevina Putse psanou tomuto obsazení přímo na míru.
Již tradiční součástí večera bude udělení Ceny Jiřího Bělohlávka, kterou letošní laureát převezme z rukou paní Anny Fejérové, choti Jiřího Bělohlávka – vždyť tento koncert je bývalému šéfdirigentovi České filharmonie každoročně věnován. Ani letos pak nesmí chybět ani dobročinný aspekt koncertu. Během koncertu a přímého přenosu mohou návštěvníci i televizní diváci přispět do veřejné sbírky SOS Česko vyhlášené humanitární organizací Člověk v tísni – darované prostředky budou použity na pomoc rodinám a seniorům bojujícím s dluhy a exekucemi.
Vysílání: 21.6., 20.15 hod., ČT art

Morricone diriguje Morriconeho
Geniální skladatel filmové hudby osobně řídí koncertní provedení svých nejslavnějších melodií v podání Mnichovského rozhlasového orchestru. Velkolepá hudební událost z bavorské metropole v roce 2004. Morricone diriguje Morriconeho představuje široký záběr skladatelova díla, včetně oblíbených hudebních motivů z filmů Tenkrát na Západě, Bio Ráj či Misie.
Ennio Morricone (1928–2020) patřil k nejvýznačnějším filmovým skladatelům. Proslavil se hudbou k žánrovým filmům: spaghetti-westernům, dobrodružným a špionážním filmům, gangsterkám a krimi, thrillerům a hororům. Nejznámější z nich se stala jeho westernová hudba, kterou zprvu tvořil pod pseudonymy (Dan Savio, Leo Nichols), v té době také navázal spolupráci s obratným režisérem Sergiem Leonem (například Pro hrst dolarů, Tenkrát v Americe).
Od konce šedesátých let začal pracovat také s neitalskými režiséry a od poloviny sedmdesátých let byl z Itálie častokrát zván do Hollywoodu. Za celou svou kariéru spolupracoval Morricone s téměř všemi významnějšími italskými režiséry, stejně jako s mnoha význačnými neitalskými tvůrci, a svými melodiemi doprovodil více než 500 filmů a seriálů.
Vysílání: 24.6., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 30.6., ČT art

Jakub Hrůša řídí Bamberské symfoniky
Závěrečný koncert festivalu Janáček Brno 2020 mimořádně z německého Bamberku se symfonickými skladbami moravského génia a Richarda Strausse. Televizní režie Marc Pasteau. Závěrečný koncert Bamberských symfoniků se v rámci festivalu Janáček Brno 2020 uskutečnil 16. října formou live streamu z koncertní síně v Bamberku. Na programu zazněla Velká svita z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky v úpravě Jakuba Hrůši a Alpská symfonie, opus 64 Richarda Strausse. Šéfdirigent Jakub Hrůša k tomuto nouzovému řešení v roce 2020 uvedl: „Návštěva festivalu Janáček Brno s Bamberskými symfoniky v mém rodném městě pro mě i můj orchestr znamenala klíčový projekt sezony, do kterého jsme v tvorbě programu i v jeho přípravě vkládali mnoho úsilí a emocí. Zdravotní situace v České republice nám ale bohužel znemožnila se do Brna s celým orchestrem fyzicky dostat. Přesto budeme z vlastní iniciativy a s velkým porozuměním vedení festivalu pro naše publikum hrát. Jsem šťasten, že navzdory nepřízni situace se nám podařilo zorganizovat virtuální živý streaming nezměněného programu". Ten nyní přináší svým divákům Česká televize.
Koncert Bamberských symfoniků pod vedením jejich šéfdirigenta Jakuba Hrůši představil díla dvou generačně spřízněných autorů a s vědomím jejich odlišného pohledu na přírodu. Patrně fakt, že tak výjimečný skladatel jako Leoš Janáček zkomponoval jen několik málo skladeb určených pro symfonický orchestr, vedl dirigenty již krátce po jeho smrti k úpravám operních partitur do podoby operních svit, které tak mohly zaznít i na symfonických koncertech. První z nich vytvořil legendární Václav Talich z opery Příhody lišky Bystroušky, ovšem s použitím pouze hudby z prvního jednání. V roce 2017 se rozhodl využít čistě orchestrálních pasáží pro vytvoření svity ze stejné opery dirigent Jakub Hrůša, který si byl dobře vědom faktu, že orchestrální hudba bez zpěvu činí v případě Lišky Bystroušky více než třetinu celé opery. Vytvořil tak kompozici, která chronologicky sleduje děj opery a nechává zaznít části určené pro orchestr.
Alpská symfonie je jednou z méně uváděných symfonických básní Richarda Strausse, který ji zkomponoval ve válečných letech 1914–15. Skladatel po symfonii Domestica hodlal psát již jen pro operní jeviště, ale své předsevzetí naštěstí porušil. Z okna svého venkovského sídla v Garmischi měl krásný výhled na alpský vrchol Zugspitze a mocné pohoří Wetterstein a tuto přírodní scenérii se rozhodl přenést do partitury. V ní například nalezneme kravské zvonce, pasoucího se skotu na alpských loukách, či nástroje napodobující bouřku. Když byla symfonie poprvé uvedena v Berlíně, byla kritiky označována jako idyla, podobně Janáček pojmenoval „lesní idylou“ své Příhody lišky Bystroušky.
Vysílání: 25.6., 22.45 hod., ČT art