zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Svjatoslav Richter v edici Great Artists in Prague

Svjatoslav Richter

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Ze zvukového archivu Českého rozhlasu nyní vydavatelství Radioservis těží další bohatství – živé nahrávky pražských koncertů velkých osobností světové hudby. Vedle Garricka Ohlssona, Henrika Szerynga a našeho Karla Ančerla byl do celého projektu zařazen také Svjatoslav Richter. Plným právem. Životní dráha tohoto velkého klavíristy byla s Prahou spjata. Zde se v roce 1950 odehrálo jeho první (a hned vítězné) zahraniční vystoupení, zde uzavřel několik osobních přátelství a získal nesčetně ctitelů svého umění, sem se (věřme, že vždycky rád) vracel. Z rozhlasových live-záznamů jeho pražských koncertů byly vybrány nahrávky z poměrně dlouhého časového rozmezí, z let 1956 až 1988, a byly rozděleny do dvou CD. Na prvním z nich jsou Musorgského Obrázky z výstavy, výběr z Lisztových Etudes d’exécution transcendante a Polonéza č. 2 E dur téhož autora, na druhém Dvořákův Koncert g moll pro klavír a orchestr a Brahmsova Sonáta pro klavír C dur. Výběr je natolik pestrý, že může připomenout bohatost Richterových výrazových prostředků, a natolik náročný, že může prezentovat bravurnost jeho techniky. Navíc velké časové rozpětí vzniku jednotlivých nahrávek dokumentuje uměleckou neutuchající výkonnost i na sklonku jeho života (zemřel v roce 1997 ve věku 82 let).

Za příklad Richterova mistrovství může sloužit prakticky kterákoli ze skladeb. Obrázky z výstavy chápe jako jediný celek, naprosto plynule přechází z jedné části do druhé – tak opravdu „prochází“ výstavou. Zajímavě odstiňuje stále se vracející téma Promenád a podtrhuje kontrastnost mezi jednotlivými „obrázky“. Dokonce si pohrává s kaskádami tónů v Tuileries, Tanci kuřátek či Trhu v Limoges. Bydlo pojímá spíš tanečně než těžkopádně (a jeho závěr ztiší s impresivní silou), ve Velké bráně kyjevské budí jeho klavír až orchestrální dojem. Z Lisztova cyklu Etudes d’exécution transcedante bylo vybráno pět částí z dvanácti. První dvě, Preludium a Etuda, jsou především ukázkou Richterových vysokých technických kvalit, další tři patří k programním, náladovým etudám – Krajina je široce rozklenutá, Bludičky jsou mihotavým rejem a Harmonie večera je volná, klidná, zadumaná, a přitom průzračná, zkrátka opravdu harmonická. V Lisztově Polonéze č. 2 E dur Richter podtrhuje salónnost do té míry, až pod její velkolepostí cítíme jemnou nadsázku, která pak dočasně lesk skladby zbortí do temně dramatické střední pasáže, aby se k původní grandezze opět vrátila.

Richterovo provedení Dvořákova klavírního koncertu g moll usvědčuje z omylu všechny fámy o nehratelnosti této skladby a o nutnosti jejích úprav. Richter hraje Dvořáka v originální verzi a s takovou lehkostí a zároveň s takovým vcítěním se, že máte při poslechu dojem, že jinak to ani být nemůže. Kde to jen lze, pojímá jednotlivá témata zpěvně. Hned v 1. větě se tak opakovaně vrací k úvodnímu motivu poté, co s velkou razancí rozehrál střední část. Ve finální 3. větě, provedené ve strhujícím tempu, se v souladu s partiturou naplno prosazuje orchestrální linie. A je třeba zdůraznit, že právě výkon Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK za řízení Václava Smetáčka se na velmi působivém provedení celého koncertu výrazně podílí. V Brahmsově mladistvé Sonátě pro klavír C dur si Richter především zřetelně vychutnává virtuózní možnosti 1. věty, ve 3. větě uplatňuje svůj smysl pro kontrastnost v přechodech z elegantních pasáží téměř až do úhozové brutality a zpět ve 4. větě slastně prožívá „nekonečnou“ gradaci mířící k závěru. Uvážíme-li, že jde o výkon už třiasedmdesátiletého umělce a že si v porovnání se záznamy až o 30 let mladšími nezadá, musíme obdivovat, jakou duševní i tělesnou sílu si legendární klavírista tehdy ještě dokázal uchovat.

RADIOSERVIS CRo 416-2
Great Artists in Prague – Svjatoslav Richter (1); Modest Petrovič Musorgskij: Obrázky z výstavy (1874); Franz Liszt: Etudes d’exécution transcendante (1850), Polonéza č. 2 E dur (1850 – 1851); Svjatoslav Richter – klavír. Nahráno živě na koncertech ve Dvořákově síni pražského Rudolfina 6. 10. 1956 a 10. 6. 1956, hudební režie Jan Frýda a František Vrána, zvuková režie Otakar Palír a Jan Kindermann. Digitální remastering Miroslav Mareš, Český rozhlas Praha 2008. Celkový čas 59:30.
RADIOSERVIS CRo 421-2
Great Artists in Prague – Svjatoslav Richter (2); Antonín Dvořák: Koncert g moll pro klavír a orchestr, op. 33 (1876); Johannes Brahms: Sonáta pro klavír C dur, op. 1 (1852); Svjatoslav Richter – klavír. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, dirigent Václav Smetáček. Nahráno živě na koncertech ve Smetanově síni pražského Obecního domu 2. 6. 1966 a 15. 7. 1988, hudební režie František Vrána a Igor Tausinger, zvuková režie Ivan Veselý a Jaroslav Vašíček. Digitální remastering Miroslav Mareš, Český rozhlas Praha 2008. Celkový čas 70:54.
Zdroj Hudební rozhledy 03/ 2009 - Jaroslav Someš

5.4.2009 12:04:19 Redakce | rubrika - CD boxy

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - CD boxy

Jan Šikl vydává kompilaci scénické hudby

Přebal alba

Skladatel, aranžér a multiinstrumentalista Jan Šikl vydává dvě alba, na kterých zkompiloval výběr ze své dosav ...celý článek



Časopis 18 - sekce

HUDBA

Iveta Bartošová - Ve jménu lásky

Přebal alba

Zpěvačka Iveta Bartošová patřila k nejoblíbenějším českým popovým zpěvačkám konce 20. a začátku 21. století. Z celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Hudba Pink Floyd a obraz Karla Zemana se propojili

The Dark Side Of The Moon Competition

Při příležitosti 50. výročí alba The Dark Side of the Moon se hudba skupiny Pink Floyd stala součástí díla Kar celý článek

další články...