Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 45. týden

Brána poznání Síla umění: Caravaggio (Vysílání: 03.11., 16.05 hod., ČT2)
Může umění zlepšit nebo dokonce změnit náš život? Marxisté tvrdili, že to je nadstavba společnosti, samá voda. Skutečné umění je životadárná součást světa lidí.
Obrazově podmanivé, vypravěčsky dramaticky strhující, širokopásmové dokumentární portréty stylotvorných umělců.
Simon Schama, autor a průvodce znamenitého osmidílného cyklu Síla umění význačný britský historik a kulturní antropolog, působil na předních světových univerzitách, je autorem kroniky francouzské revoluce Občané (Prostor, 1966), televizního seriálu Historie Británie (2000) a esejistické publikace Krajina a paměť (Argo/Dokořán, 2007).
Dokument se v úvodu vrací do roku 1610, kdy malíř Caravaggio byl hledán kvůli vraždě.

Brána poznání/ Deset století architektury - Karolinum (Vysílání: 04.11., 16.15 hod., ČT2)
Starobylá budova pražského Karolina je dnes vnímána nejenom jako architektonická památka, ale v širším kontextu je i symbolem poznání a vzdělanosti.
Základ značné plochy budov pozdějšího Karolina byl dán dvorcem, založeným po roce 1230 ve čtvrti při kostele sv. Havla. Byla to výstavba na tehdejší dobu obdivuhodná jak rozsahem, tak řemeslným provedením. Suterén dnešního Karolina skrývá dosud někdejší zbytky románské výstavby a původní studnu. V polovině 14. století byl majitelem dvorce kupec a královský mincmistr Jan Rotlev, který dvorec a několik vedlejších domů spojil v gotický palác. Dochované kamenické práce v západní části paláce a kaple umístěná v arkýři svědčí o velkoleposti sídla. Po smrti Rotleva se palác dostal do majetku krále Václava, který je v r. 1383 daroval Karlově koleji. Během 16. a 17. století budovy postupně chátraly a k celkové obnově došlo až v 18. století. Přestavbu v duchu vrcholného baroka provedl stavitel F. M. Kaňka. Rozsáhlá generální oprava Karolina byla započata až v r. 1945 arch. Jaroslavem Fragnerem. Při respektu ke středověkému geniu loci promlouvajícímu fragmentem ostění či portálu dbal Fragner uměleckých zákonů moderní architektury a vysoké kvality umělecko řemeslných prvků. Fragnerův cit pro velkolepou architektonickou formu a detail vtiskly jeho stavbám rozměr nadčasové kvality a podařilo se mu propojit starou i novou zástavbu v jednotný monumentální celek nadčasového charakteru.

Kultura.cz (Vysílání: 05.11., 19.30 hod., ČT2)
Ocelové město - rekonstrukce Národní kulturní památky Dolní oblasti Vítkovic začíná velkolepě, projektem přestavby plynojemu na kongresové centrum. V šesté energetické ústředně bude interaktivní muzeum se speciálními laboratořemi. Návrhy a projekty mají v rukou nejlepší architekti v zemi - Josef Pleskot a manželé Václav a Helena Zemánkovi.
Paměti - regionální ostravská literatura má další perlu, Paměti Alžběty Babrajové. Jde o vzpomínky babičky výtvarníka Alexandra Babraje, které sepsala na sklonku svého života. Vrací se v nich na počátek století, kdy Michálkovice, odkud pocházela, byly malou obcí se třemi činnými doly, plnou Němců, Čechů, Poláků, Židů a chudých hornických rodin.

Hroby, hrobky, hřbitovy... (Vysílání: 07.11., 09.50 hod., ČT2)
V obci Střílky na Kroměřížsku se nachází hřbitov, který je jedinečnou a významnou památkou svého druhu z období baroka ve střední Evropě. O jeho rekonstrukci se aktivně snaží i místní občanské sdružení, neboť finanční prostředky z vládního programu pro záchranu architektonického dědictví by samy o sobě nejspíš nestačily. Podobné starosti pak přináší v nedalekých Zdislavicích klasicistní budova hrobky hrabat Dubských, kteří mívali ve zdejším zámku své venkovské sídlo. Pochována je zde také rakouská spisovatelka Marie von Ebner-Eschenbach, rozená hraběnka Dubská, která je rakouskou Boženou Němcovou. Místa posledního odpočinku navštívíme v dušičkovém období, což však zdaleka není v těchto případech jediným důvodem naší pozornosti.

Rajské zahrady (6/13) Krásný Dvůr (Vysílání: 08.11., 16.30 hod., ČT1)
Kompozice parku u Podbořan představuje obdivuhodnou syntézu dobových vlivů a podnětů transformovaných do středoevropského prostředí a české krajiny. Základní motivy odkazující k typu jardin poetique, k anglickým i francouzským vlivům a inspiracím. V první řadě je potřeba zdůraznit celkový krajinný kontext parku. Je to především ústřední lesní partie s porostem, který tvoří největší část parkové úpravy a má pro ni základní a určující význam. Kolem lesa se v návaznosti na jeho okraje nebo na údolí a vodní toky objevují jednotlivé tématické celky a scenérie, zpočátku otevřené do krajiny. Bájná Arkádie je transformována do středoevropského historického prostoru plného tajemných lesních partií.