Scéna.cz 

Večer na téma... Můj kraj pod křídly UNESCO

Kroměříž
Na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou Arcibiskupský zámek a zahrady zapsány v roce 1998. Vznik a vývoj zámku je nerozlučně spjat s historií olomouckého biskupství, arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů. Interiéry zámku jsou bohatě zdobeny a vybaveny množstvím původního dobového zařízení. Za povšimnutí stojí Trůnní, Sněmovní a Manský sál, Lovecká síň, Carský salon, stará knihovna a letní byt. Obrazárna uchovává díla předních evropských malířů 15. – 18. století (Tizian, Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Paolo Veronese či Jan Breughel st.). Takzvaná Podzámecká zahrada byla původně jakousi zásobní zelinářskou a květinovou zahradou. V průběhu 17. století byla přeměněna na barokní zahradu a stala se jakýmsi plynulým pokračováním zámku. Devatenácté století proměnilo tuto zahradu na stylový krajinářský park o rozloze 64 hektarů. Představuje jej dokument Theodora Mojžíše, stejně jako unikátní architekturu či sbírky.
Vysílání: 06.12., 20.00 hod., ČT2; Opakování: 10.12., ČT2

Hájemství exotiky a nostalgie - Lichtenštejnské panství Lednice a Valtice
Lednický zámek, tradiční representační sídlo Lichtejnštejnů, je obklopený unikátním krajinným celkem, do něhož je stavba mnoha svými okny otevřena. Objekt prošel ve své historii řadou zásadních změn. V 16. století vznikl z původní gotické tvrze renesanční zámek, který byl dále v 17. století přebudován v raně barokním slohu podle návrhu Johanna Bernarda Fischera z Erlachu. V této době prošla úpravami i stará zámecká zahrada.
Z klasicistní přestavby pochází dnešní čestný dvůr u jižního průčelí a minaret maurského stylu v zámeckém parku. Dokonalým rámcem zámku se skleníkem je francouzská zahrada a rozsáhlý krajinářský park s četnými romantickými stavbami. Z nich nejvíce vyniká minaret, ojedinělá architektonická památka vystavěná podle projektu Josefa Hardmutha v letech 1797-1804.
Dnešní podoba zámku Lednice je výsledkem přestavby z let 1846-1858 v duchu anglické novogotiky. Autorem přestavby byl Jiří Wingelmüller. Architekt kvůli této zakázce podnikl několik cest do Anglie a Skotska. Skvělou práci řezbářů a truhlářů můžeme obdivovat v reprezentačních sálech i ostatních interiérech na podlahách, obložení stěn i stropech. V Modrém sále tak návštěvník uvidí mimo jiné i kazetový strop z lipového dřeva, jenž je označován za jeden z nejkrásnějších novogotických stropů ve střední Evropě.
Valtický zámek byl původně sídelní rezidencí Lichtenštejnů a zůstal dodnes ve své pozdně barokní podobě podle projektu J. B. Fischera z Erlachu. Barokní duši zámku vnímáme nejlépe v kapli s knížecí oratoří. Kouzlu Valtic rovněž nahrává přírodně krajinářský park, navazující od 19. století na obdobný park u zámku Lednice, kam zahradník van der Schott přivezl z Ameriky desetitisíce rostlin a položil základ exotickému bohatství takto komponované krajiny. Vzniklo tak harmonické spojení mezi stavbami a okolní přírodou. V areálu také vznikla v letech 1801-1807 romantická zřícenina Janův hrad, která sloužila jako lovecký zámeček. Interiér svou výzdobou se snaží navodit gotickou dobu. V romantickém gotickém slohu je také vystavěna kaple svatého Huberta. Poslední velké stavební úpravy jsou ze 40. let 19. století, kdy za knížete Aloise II. Lichtensteina vznikl rozměrný skleník ze železné konstrukce v místě původního zámeckého divadla.
Vysílání: 06.12., 20.35 hod., ČT2; Opakování: 10.12., ČT2

Hrady a zámky na Dyji - Bílá Telč
Kopce a stráně, les a louky, potoky a říčky, nesčetná zrcadla rybníků - to je Vysočina. Svérázný půvab vtiskla příroda tomuto kraji, protkanému odnepaměti stezkami od jihu na sever, které však vždy procházely trhovou osadou na březích tří rybníků. Tou osadou byla Telč, které říkávali "moravský Norimberk" či "Benátky Vysočiny". Starobylá Telč soustřeďuje ve svém historickém jádru vynikající soubor stavebních památek, datovaných od rané renesance až po pozdní baroko.
Město Telč, významná památková rezervace se starými měšťanskými domy, bylo zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a zařadilo se tak mezi nejnavštěvovanější místa v zemi.
Vysílání: 06.12., 20.55 hod., ČT2; Opakování: 10.12., ČT2

Klášterní baziliky II. Třebíč
Jednolitý a přitom rozmanitý architektonický útvar třebíčské baziliky představuje jedinečnou symbiózu pozdně románských a raně gotických prvků, které se vzájemně neruší, nýbrž existují vedle sebe paralelně. Bazilika se dochovala prakticky v původním půdorysném rozvrhu a architektonické koncepci a představuje památku středověkého stavitelství evropského významu. Město Třebíč vzniklo v polovině 13. století v blízkosti benediktinského kláštera, založeného již počátkem 12. století nad řekou Jihlavou údělnými přemyslovskými knížaty Litoldem Znojemským a Oldřichem Brněnským. Bazilika sv. Prokopa byla vybudována pravděpodobně na místě, kde stával první klášterní kostelík, vysvěcený již v roce 1104. Stavba baziliky se datuje od dvacátých let třináctého století. Probíhala ve dvou etapách asi padesát let. Bylo to období velkých změn v liturgii i architektuře. Románský sloh vytlačuje gotika a prvky obou slohů se zároveň vyskytují v čisté, vyzrálé formě. Autorem základního návrhu musel být bezesporu architekt poučený na stavbách tohoto typu na západě, ve Francii a Porýní. Některé prvky jsou ve střední Evropě zcela výjimečné, zejména osmidílná kopulová klenba a motiv trpasličí galerie. Autoři filmu se podrobně věnují jak architektonické, tak i kunsthistorické hodnotě této památky.
Vysílání: 06.12., 21.20 hod., ČT2; Opakování: 10.12., ČT2

Vila Tugendhat
Dominantní krása, která každého oslní. Brněnská vila Tugendhat se stala první památkou moderní architektury v České republice a čtvrtou na světě, která byla zapsána na Seznam světového kulturního dědictví Unesco v roce 2002. Autorem projektu byl slavný německý architekt Ludwig Mies van der Rohe a v roce 1928 ji projektoval pro rodinu majitele brněnské textilky Fritze Tugendhata. Výstavba trvala 2 roky a v roce 1930 byl dům hotov. Ve své době byla vila převratným dílem, protože architekt dokázal využít špičkové materiály a moderní technologie již na počátku 20. století. Tugendhatovi však ve vile bydleli jen osm let, neboť museli emigrovat před nacisty, nejprve do Švýcarska, a pak do Venezuely. Za války i po ní vila sloužila různým účelům, počátkem osmdesátých let minulého století prošla ne zcela vydařenou rekonstrukcí, která poničila vybavení koupelen a záchodů. Základní uspořádání však zůstalo podle odborníků v téměř původní podobě. Dnes je vila v majetku města Brna, je znovu zpřístupněna veřejnosti, ale současně již několik let probíhá jednání, jak zajistit její celkovou rekonstrukci.
Vysílání: 06.12., 21.35 hod., ČT2; Opakování: 10.12., ČT2