Scéna.cz 

Den s Josefem Svobodou

Při příležitosti devadesátého výročí narození scénografa a architekta profesora Josefa Svobody Národní divadlo připravilo několik akcí.

Projekce dokumentárního filmu z produkce České televize Josef Svoboda na Pražském quadrienále ´95 (1995, 30 minut, režie Zdenek Potužil) proběhlo 21. května 2010 od 9 do 22 hodin v Podestě Nové scény Národního divadla, Národní 4, Praha 1.

Rozhovor s Josefem Svobodou zachycený v dokumentu se uskutečnil při příležitosti jeho souborné výstavy k 75. narozeninám v rámci Pražského quadriennale scénografie a divadelního prostoru ´95. Procházka expozicí začíná u prvních návrhů pro Laternu magiku ze 4O. let, pokračuje přes Jedenácté přikázání, na kterém Svoboda spolupracoval s režisérem Radokem a končí u návrhů pro Laternu magiku připravených ve spolupráci s režisérem Kašlíkem. Další části rozhovoru jsou věnovány inscenacím Velké opery 5. května s A. Radokem a Oidipu vladařovi s režisérem Macháčkem. Poslední pasáž se dotýká wagnerovských scénografií v zahraničí, zejména s důrazem na použité technologie.

Přednáška Josef Svoboda na scénách Národního divadla (1946 – 2002) se uskutečnila dne 21. května 2010 od 17 hodin v sále Nové scény ND. Přednášející: Helena Albertová, Institut umění–Divadelní ústav.

Graffiti (Hommage a Josef Svoboda) – představení souboru Laterny magiky věnované Josefu Svobodovi se odehrálo dne 21. května od 20 hodin na Nové scéně ND. Jen na zakoupené vstupenky.

Ve svých posledních pracích v Laterně magice Josef Svoboda experimentoval s velkoplošnými polopropustnými zrcadly. Josef Svoboda se intenzivně snažil o vytvoření virtuální stěny, kterou by mohl herec procházet, což dokázal právě v tomto představení, jehož premiéru již neviděl.

V květnu probíhají také dvě výstavy, které ND připravilo ve spolupráci s Institutem umění–Divadelním ústavem:
Josef Svoboda na scénách Národního divadla na II. balkoně historické budovy Národního divadla.
Výstava poskytuje pohled na vývoj tzv. „svobodovského slohu“, kterým se tvůrce vyznačoval právě na scénách Národního divadla. Fotografie zachycují jen nepatrný zlomek Svobodova díla. Instalace se zaměřuje na slavné inscenace z druhé poloviny 50. let, přes vrcholná díla 60. a 70. let až po závěrečnou scénografii ke Goethovu Faustovi z roku 1997. Výstava bude přístupna před představením a během přestávek až do konce divadelní sezony.

Josef Svoboda a Laterna magika je k vidění až do konce května v kavárně NONA na Nové scéně Národního divadla, Národní 4, Praha 1.
V roce 1958 měli návštěvníci světové výstavy EXPO 1958 v Bruselu v rámci československé expozice možnost seznámit se s fenoménem Laterny magiky, scénické koláže režiséra Alfréda Radoka a architekta a scénografa Josefa Svobody, kteří zde představili polyekranovou instalaci s názvem Pražské hudební jaro.
Princip Laterny magiky, ve kterém dochází k propojení živého herce na scéně, projekce a diaprojekce, Svoboda rozvíjel až do konce života ve svém divadle, nazvaném Laterna magika. Tyto postupy využíval a kombinoval i ve svých dalších divadelních scénografiích. Výstava bude přístupna denně od 9 do 24 hodin.
Kurátorkou obou výstav, které připravil Institut umění–Divadelní ústav, je Helena Albertová.