Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 29. týden

Brána poznání Španělské umění (2/3) (Vysílání: 20.7., 16.00 hod., ČT2)
V šestnáctém a sedmnáctém století živila kastilská neúrodná krajina některé z nejdramatičtějších umělců v dějinách umění. Jejich umění inspiroval horlivý katolicismus a touha po kontaktu s Bohem. Mimo tuto horlivost zbyla jen tma a navíc krutost. Náboženství a násilí se prolínalo a inkvizice se snažila udržet si nad vším kontrolu. Andrew Graham-Dixon projíždí srdcem Španělska, některými z nejzvláštnějších krajin v zemi, aby zjistil, jak historie plná násilí mohla vyprodukovat jedno z nejkrásnějších umění, jaké kdy zrodil svět.
Andrew začíná svou cestu v místě, kde se v šestnáctém století zrodil úžasný projekt, který bude formovat španělské umění, dějiny a náboženství po více než sto roků.

Brána poznání
Deset století architektury
Jihlavský renesanční dům (Vysílání: 21.7., 16.05 hod., ČT2)
Gotickou stavební etapu v Jihlavě uzavřelo celkem osm požárů, které v první polovině 16. století město postihly. Renesanční proměna poté souvisela s hospodářskou prosperitou měšťanů v podobě nejrůznějšího podnikání, především soukenického. V mimořádně intenzivní stavební aktivitě zaujal prvořadé postavení v našich zemích do té doby neznámý typ domu. Tento tzv. dvoranový - nebo také halový - dům spočíval na trojtraktové dispozici. Uliční průčelí bylo opatřeno atikou, za níž nad úrovní středního traktu vystupovala nad připojené nízké pultové střechy centrální dvorana v podobě zvláštní věžovité nástavby kryté altánkovou střechou. Nejstarším příkladem příklad jihlavského renesančního dvoranového domu je levá část Oblastní galerie Vysočiny v Komenského ulici, další z předních dvoranových domů se nacházejí na jihlavském Masarykově náměstí - čp. 24, čp. 40 a další. Jihlavské stavby představují pozoruhodné obohacení středoevropské pozdně renesanční měšťanské architektury a tečku za vývojem našeho středověkého domu.

Příběhy domů
Zámek Dolní Benešov (Vysílání: 21.7., 18.30 hod., ČT2)
Městečko mezi Ostravou a Opavou neoplývá zajímavou architekturou - až na jednu výjimku. Tvoří ji zámek, o němž skoro nikdo neví. Bydlí v něm nájemníci, sídlí instituce - a přitom má základ již v gotické tvrzi a městečko se jmenuje po slavném šlechtickém rodu Benešoviců. Místní si dodnes vyprávějí legendy o tajných chodbách, středověkých rytířích a hříběti, které beze stop zmizelo v podzemí. Historie prostě zůstala v Benešově skrytá. Pro některé je i dnes stále dosti temná na to, aby byla vytahována. Nacistická třetí říše se podepsala i do dějin tohoto místa.

Via Imperialis (4/5)
Štýrsko a Korutany (Vysílání: 22.7., 18.25 hod., ČT2)
Dokumentární cyklus Via Imperialis má divákům v České republice přiblížit celkem 47 památkových objektů - hradů, zámků a klášterů, jejichž majitelé se sdružili do stejnojmenné organizace - Via Imperialis. Jedná se o nejvýznamnější rakouské historické stavební památky, jež se od ostatních odlišují především tím, že v minulosti byly spjaty s panovníky z rodu habsbursko-lotrinského.
Čtvrtý díl dokumentárního cyklu je věnován sedmi objektům, z nichž pět se nachází na území spolkové země Štýrsko a dva na území spolkové země Korutany. Tak jako v předchozích dílech se tvůrci pořadu snažili o postižení tradičních vazeb Čech, Moravy a Slezska k rakouským zemím. V tomto případě se však jednalo o úkol dosti obtížný, neboť vzhledem ke značné vzdálenosti od českého prostředí je těchto vazeb méně než v dílech předchozích. Dokument představuje nejatraktivnější stavební prvky, vzácný mobiliář a také významné krajinné a přírodní faktory.

Příběhy domů
Kolektivní soukromí ve Zlíně (Vysílání: 24.7., 09.25 hod., ČT2)
V roce 1951 byl ve Zlíně otevřen jeden ze dvou "kolektivních domů" v Československu, ten druhý byl postaven v Litvínově. Unikátní sen levicových architektů o společném životě dělníků a inteligence v jednom domě, jehož obyvatelé se společně stravují, společně sportují, společně tráví chvíle odpočinku. Z Gottwaldova se stal po roce 1989 zase Zlín a do města se vrátila velká baťovská minulost a doba, kdy zde lidé žili spolu, i když nikoliv pod jednou střechou. Jaký vlastně byl a je život „koldomu“? Jeho architekt Jiří Voženílek by jej zvenčí dozajista poznal. V přízemí je dokonce stále školka, zato klubovnu a restauraci nahradilo umělecké studio a tělocvičnu apartmánové byty s výhledem na panorama Zlína. Život zde tedy zůstal, i když principy vzniku zmizely v prachu. Anebo nezmizely?

Mistrovská díla z českých sbírek
Josef Mánes - Josefina (Vysílání: 24.7., 17.50 hod., ČT2)
Josefina. Obraz odborníky považovaný za jeden vrcholů tvorby nejslavnějšího z malířské rodiny Mánesů, Josefa. Byl namalován snad v roce 1853 a jeho příběh je navíc zahalen jistou dávkou tajemnosti. Poprvé byl obraz představen na veřejnosti až rok po Mánesově smrti v roce 1872 v budově Umělecké besedy a okamžitě vzbudil velkou pozornost. Svým pojetím se totiž zcela vymykal dosavadní malířově tvorbě. Mánesova Josefina patří k vrcholným dílům českého malířství 19. století.