Scéna.cz 

Spojeni křížem

Poutavou, meditativní, ale někdy i překvapující cestu historií uměleckého ztvárnění příběhu Krista a jeho pašijí mohou sledovat od 24. listopadu 2011 návštěvníci výstavy Spojeni křížem v olomouckém Muzeu umění. Bezmála dvě stě exponátů z bohatých sbírek Městských muzeí v německé Žitavě a sběratele Wolfganga Sternlinga mapuje zobrazení pašijového tématu od nejstarších uměleckých projevů až po současnost. Nechybějí mezi nimi vzácné dřevořezy z 15. století nebo grafiky Albrechta Dürera, ale také cenná modernistická, avantgardní a místy šokující díla Maxe Beckmanna, Otto Dixe, Oskara Kokoschky, Marca Chagalla či Salvadora Dalího.

Prvořadým cílem výstavy Spojeni křížem je podle kurátora Ondřeje Jakubce snaha o představení toho nejhodnotnějšího z bohatých sbírek žitavských Městských muzeí a zejména kolekce Wolfganga Sterlinga, kterou sběratel z Kolína nad Rýnem žitavským muzeím věnoval. „Křížová sbírka neboli Sbírka křížů, jak bychom mohli kolekci Wolfganga Sternlinga vzhledem k zaměření na motiv Krista a jeho pašijí označit, představuje celoživotní dílo hluboce nábožensky a umělecky založeného, mnohostranně vzdělaného člověka, který si přeje zůstat v anonymitě – jméno Wolfgang Sternling je proto pseudonym,“ uvedl Jakubec.
Žitavské sbírky podle něj zahrnují jak památky starého umění, tak umění 19. století, klasické moderny, ale i poválečného období. „Všechna tato díla spojuje nejen tematická spřízněnost, ale i něco obecnějšího. Náboženské umění totiž prostředkuje kontakt s kvalitami, které jsou ze své podstaty nehmotné. Můžeme to snad nazvat ´transcendencí´, překračováním lidské zkušenosti. A my doufáme, že bude tento rozměr přítomný i ve výběru z žitavských sbírek, který představujeme v Olomouci,“ svěřil se kurátor výstavy.
Mezi bezmála dvěma stovkami exponáty výstavy Spojeni křížem jsou podle něj zastoupeny jak poklady starého umění, tak reprezentativní ukázky ztvárnění příběhu Krista umělci 20. století. „Myslím, že český divák nemá mnoho příležitostí vidět vedle sebe ve vzájemné konfrontaci tematicky příbuzná díla na jedné straně například německého grafika a malíře přelomu gotiky a renesance Michaela Wolgemuta, jeho žáka Albrechta Dürera, nizozemského renesančního malíře a rytce Lucase van Leydena, který je považován za nejdokonalejšího grafika vůbec, a na druhé straně práce představitelů klasické moderny a avantgardy, mimo jiné Maxe Beckmanna, Georgese Rouaulta, Oskara Kokoschky, Marca Chagalla nebo Salvadora Dalího,“ upozornil Jakubec.
Olomoucká výstava má také upozornit na historickou přináležitost Žitavy a vůbec Horní Lužice ke Koruně království českého, tedy k osudům širších českých zemí, které mají nejen politickou a hospodářkou rovinu, ale i pestré souvislosti kulturní a umělecké výměny. Žitavě jako „českému městu v Horní Lužici“, založenému králem Přemyslem Otakarem II., přitom náleží role zprostředkovatele a nositele těchto historických a kulturních vztahů. „Jakkoliv je dnes toto území součástí Německa, spolkové země Sasko, přesto jeho nepřehlédnutelná pozice na trojmezí Čech, Německa a Polska zpředmětňuje neoddělitelnost této oblasti od společných dějin a kulturní spřízněnosti,“ podotkl Jakubec.
Jak upozornil ředitel Muzea umění Olomouc Pavel Zatloukal, „povaha žitavských sbírek vhodně rezonuje s koncepcí našeho výstavního programu, zejména pak Arcidiecézního muzea Olomouc, které se zaměřuje na prezentaci starého umění a uměleckých děl souvisejících obecně s duchovními principy křesťanství“. Žitavská sbírka přitom podle něj není první významnou zahraniční kolekcí, která se v Olomouci v reprezentativním výběru představuje. V roce 2007 prezentovalo v Arcidiecézním muzeu sbírku Mons. Otto Mauera z vídeňského Dómského muzea, která je podobně založená na komunikaci staršího i moderního umění. „Snažíme se tak rozvíjet tradici, kterou bychom rádi udrželi i do budoucna. Cílem je představovat instituce, sbírky a ´příběhy´, které v rámci středoevropského prostoru vypovídají o společně sdílených dějinách, tradici a hodnotách,“ doplnil Zatloukal.
Výstavu Spojeni křížem, která potrvá od 24. listopadu do 12. února příštího roku, doprovází reprezentativní česko-německá publikace. Na 150 stranách čtenáři najdou například souhrnné informace o sbírce Wolfganga Sternlinga a žitavských muzeí, historickou studii o postavení Horní Lužice a Žitavy v dějinách a kultuře českých zemí a samozřejmě bohatou obrazovou přílohu s reprodukcemi všech exponátů.