Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 17. týden

Krásný ztráty
Historička umění Eliška Fučíková o sobě sama občas s nadsázkou mluví jako o vdově po Rudolfu II. Organizovala totiž největší výstavu o životě a době tohoto habsburského císaře, který na přelomu 16. a 17. století učinil z Prahy evropskou kulturní metropoli. Rudolfínskému umění ale propadla už mnohem dříve a stala se v tomto oboru respektovanou odbornicí. Na začátku 90. let se připojila k týmu Václava Havla, jehož ambicí bylo zpřístupnění Pražského hradu veřejnosti a jeho přeměna ve významné kulturní centrum. S velkým ohlasem české veřejnosti připravila i další výstavy z české kulturní historie: Příběh Pražského hradu, o Albrechtovi z Valdštejna, o šlechtickém rodu Rožmberků.
Výtvarná umělkyně Monika Abbott o sobě tvrdí, že ztratila dva životy. Ten první, když v 70. letech odešla za svým manželem z Prahy do Amsterdamu, ten druhý, když se podruhé provdala a vyměnila Holandsko za Spojené státy. Vystudovaná právnička se nejprve v Holandsku začala věnovat vysněnému malířství, ale až v Americe jí došlo, že vazbu se svou rodnou zemí nedokáže, ani nechce přetrhnout, a rozhodla se, že bude podporovat české umění. Podařilo se jí například zanést Betlém sochaře Matyáše Brauna na sledovaný seznam sta nejohroženějších památek světa, nebo se podílela na přípravě výstavy českého gotického umění v Metropolitním muzeu v New Yorku.
Vysílání: 25.4., 21.30 hod., ČT2; Opakování: 30.4., ČT2., 02.5., ČT2.

Průzkum umění (3/5)
Paříž, Muzeum d´Orsay. V bývalém nádraží představilo Národní francouzské muzeum výstavu "Pierot fotograf", dílo z cyklu fotografií, věnované slavné osobnosti 19. století - byl to mim Debureau. Tyto fotografie vznikly v roce 1854 v ateliéru Felixe Nadara a jeho bratra Adriena. Nakonec vyvolaly konflikt obou bratrů. Původně Felix zaplatil mladšímu bratrovi Adrienovi hodiny u renomovaného fotografa a pronajal mu ateliér na Bulváru Kapucínů. Adrien se brzy s ateliérem ocitl na pokraji úpadku a povolal Felixe na pomoc. Felix Nadar tehdy požádal slavného mima, aby k nim přišel a nechal se fotografovat. Fotografie byla na samém počátku svého vývoje. Felix s Adrianem se tehdy rozhodli pro převratnou techniku...
V létě 1868 odejel Edouard Manet na prázdniny do přístavního města Boulogne sur Mer. Malíř zde hledal inspiraci. Během jedné z procházek pozoroval v protisvětle několik lidí na balkóně. Dojem byl přímo živoucí. Možná právě zde vznikl nápad na jedno mistrovské dílo 19. století: Manetův obraz "Balkón". Vysílání: 26.4., 15.00 hod., ČT2; Opakování: 26.4., ČT2., 29.4., ČT2.

Trnka z Čech (10/10)
Trnkova pohádková próza pro děti Zahrada se stala literární i výtvarnou předlohou stejnojmenného loutkového filmu Břetislava Pojara (1978, výtvarně s Miroslavem Štěpánkem) a divadelních adaptací z pera Jindry Delongové (Zahrada, in sb. Dětské divadlo 1, 1976), Ivy Peřinové (Branka zavřená na knoflík, rozmnož., 1980, prem. 1977), Josefa Lédla (Zahrada, prem. 1990) a Bohuslava Němce (Zahrada, prem. 1993).
V druhé polovině 30. let se Jiří Trnka podílel na několika loutkových hrách pro Skupovo divadlo a pro své Dřevěné divadlo napsal groteskní revui Mořský pán a dvě dramatizace Broučků Jana Karafiáta. S literaturou je však úzce spjata i jeho další umělecká činnost: literární díla (ať již adresovaná dospělým, nebo zejména dětem) dotvářel nejen jako ilustrátor, ale i jako filmový scenárista a režisér. Ve svých filmech svébytně, originálně a s citem pro poetické přesahy textu interpretoval mj. literární předlohy Hanse Christiana Andersena (Císařův slavík), Aloise Jiráska (Staré pověsti české), Jaroslava Haška (Dobrý voják Švejk) i Williama Shakespeara (Sen noci svatojanské). Zkušenosti z výtvarné a filmové práce se naopak promítly do jeho jediné prózy pro děti, do pohádkového příběhu Zahrada, v němž Trnka vykreslil dobrodružství prožívaná pěticí malých chlapců v tajemném prostoru zpustlé zahrady, v zapomenutém, zdí ohrazeném „ostrovu“ uprostřed města. Se smyslem pro specifičnost dětského myšlení, dětské řeči a dialogu, ale i pro nonsens a lyricko-groteskní nadsázku tu propojil prvky moderní a klasické pohádky, což - umocněno výtvarnou stránkou knihy - utváří poetický, humorný i nostalgický obraz citově čistého dětství a jeho dočasnosti.
Vysílání: 28.4., 07.45 hod., ČT2; Opakování: 02.5., ČT2.

Architektura (17/45)
Pro veřejnost bylo otevřeno Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau v roce 1997. Příběh začíná o šest let dříve, kdy Thomas Krens, ředitel nadace Solomona Gugenheima, hledá v Evropě místo pro nové muzeum. V té době jich Guggenheimova nadace vlastní po světě už několik. Nejproslulejší je Muzeum moderního umění v New Yorku, jehož autorem je Frank Lloyd Wright. Traduje se, že když Krens při joggingu přebíhal v Bilbau přes most, dostal nápad: Muzeum musí být právě zde, v této poloopuštěné průmyslové zóně, uprostřed města, na břehu řeky.
Vysílání: 28.4., 14.00 hod., ČT2; Opakování: 02.5., ČT2., 04.5., ČT2.