Scéna.cz 

Alfons Mucha - Slovanská epopej

Alfons Mucha (1860-1939), světově nejproslulejší český moderní umělec, získal mezinárodní slávu v Paříži na přelomu 19. a 20. století díky své originální secesní dekorativní tvorbě. Smysl vlastního života ale spatřoval v jiném díle, jež považoval za mnohem závažnější - v souboru dvaceti monumentálních obrazů Slovanská epopej, na němž pracoval v letech 1912-1926.
Dokončený cyklus byl jako celek poprvé představen pražské veřejnosti na podzim roku 1928 u příležitosti oslav deseti let samostatnosti československého státu ve velké dvoraně tehdy právě dobudovaného Veletržního paláce. Do téhož prostoru se nyní vrací. Současná instalace vychází z Muchova původního obsahového rozvržení Slovanské epopeje, z časového sledu jednotlivých témat. Odkrývá vnitřní vazby mezi obrazy, podtrhuje rytmus cyklu a vyzdvihuje hlavní záměr rozsáhlého díla, do něhož Mucha po léta vkládal své nejlepší schopnosti. Ještě předtím, než Mucha začal Slovanskou epopej malovat, rozhodl se ji věnovat městu Praze, jehož představitelům postupně dokončené obrazy předával.

Tematické rozpětí Slovanské epopeje sahá od působivých představ slovanského dávnověku a uctívání pohanských božstev, přes znázornění historicky doložených událostí, důležitých především z myšlenkového a kulturního hlediska, až po závěrečnou vizi duchovního významu Slovanstva pro celé lidstvo. V deseti plátnech se Mucha zabýval českými dějinami: "česká epopej" představovala ideovou osu celého díla. Mucha kladl důraz na husitství a Jednotu bratrskou, tedy etapu, kterou v souhlase s Františkem Palackým, Ernestem Denisem, Jaroslavem Bidlem a Tomášem Garriguem Masarykem považoval za nejvýznamnější. Poučenía inspiraci nacházel v odborné literatuře a v diskusích s historiky, archeology a folkloristy.

Neměl však v úmyslu ilustrovat historii. Zvolené náměty vyzývají ke čtení a výkladu v několika rovinách, vyjadřují Muchovu filozofii dějin, založenou na humanistických ideálech. Druhých deset pláten je věnováno ostatním Slovanům a všeslovanským výjevům. Atmosféru a reálie zobrazených míst Mucha poznal z autopsie. Protože by z vlastních prostředků neuhradil náklady na materiál, modely a studijní cesty, našel pro svůj projekt Slovanské epopeje podporu u amerického milionáře, slovanofila Charlese Richarda Cranea, jenž byl mnohaletým přítelem T. G. Masaryka a prezidenta T. W. Wilsona.

Muchova Slovanská epopej byla v květnu zpřístupněna veřejnosti Galerií hlavního města Prahy v prostorách Národní galerii v Praze ve dvoraně holešovickéhoVeletržního paláce.