Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 26. týden

Národní klenoty Praha - jednota v rozmanitosti
Praha dostala v průběhu věků mnoho přízvisek. Zkamenělá krása. Zlaté město. Stověžatá Praha. Matka měst. Do seznamu UNESCO se ale zapsala především jako dokonalé zhmotnění zásady "Jednota v rozmanitosti, rozmanitost v jednotě." Historie sem přinášela v průběhu staletí vlivy z celé Evropy. Střídali se vladaři, šlechtické rody, politické vlivy i státní zřízení. Spolu s nimi přicházeli umělci a architekti, kteří vtiskli Praze její tvář plnou překvapivých kombinací - pestrý soubor stavebních slohů hodný města ležícího přímo v srdci Evropy. Vysílání: 25.6., 22.25 hod., ČT1; Opakování: 26.6., ČT1.

Bělocvětov
Portrét malíře ruského původu žijícího v Praze, Andreje Bělocvětova, člověka výjimečného, ale snad vzhledem ke své uzavřené povaze známého jen úzkému okruhu lidí. Dokumentární film natočil režisér Ivan Kuťák v roce 1993 ještě jako student FAMU, ale přesto odhalil mnohé z malířova myšlení a tvorby způsobem pozoruhodným. Snad i pro vás bude nevšedním zážitkem seznámit se s člověkem, který patřil k umělcům, na které bychom neměli zapomenout. Vysílání: 25.6., 11.00 hod., ČT2.

Televizní akademie Codex Gigas - Ďáblova bible
Neobvyklý a velmi zajímavý dokument vznikl jako producentský záměr Národní knihovny ČR v Praze. Představuje jeden ze středověkých divů světa, Codex Gigas neboli Ďáblovu bibli. Ve své době se CG těšil velké popularitě, jak učenců, tak milovníků kuriozit. K těm patřil i císař Rudolf II., který bibli získal do svých sbírek. Spolu s mnoha jinými uměleckými předměty ji odtamtud odvezli v roce 1848 švédští vojáci a od té doby je uchovávána ve Švédské národní knihovně ve Stockholmu. Švédsko za posledních tři sta padesát let opustil CG jen třikrát. Naposled se Ďáblova bible vydala v září roku 2007 za přísných bezpečnostních opatření do země svého původu a byla vystavena v Národní knihovně ČR. Film je vlastně putováním po místech spjatých s historií CG. Málokdo ví, že kniha vážící 75 kilogramů, vázaná v dřevěných deskách o rozměrech 90 x 50 centimetrů, vznikla na přelomu 12. a 13. století v dnes již neexistujícím benediktýnském klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Její sepsání provází pověst o hříšném mnichovi, který prý s pomocí ďábla zhotovil toto dílo jako výraz pokání za jednu noc. Odborníci se však domnívají, že se jedná o dílo, které vznikalo po dobu nejméně dvaceti let a jejímž autorem byla patrně jedna osoba. Tento unikátní opus putoval dále po benediktýnských klášterech v Břevnově a Broumově, až nakonec skončil na Pražském hradě. Události konce třicetileté války nakonec způsobily, že se Codex Gigas s českými zeměmi - asi - navěky rozloučil. Ale to je i v XXI. století osud mnoha uměleckých památek, nejen evropských, které se do země svého původu patrně už nikdy nevrátí. Vysílání: 25.6., 15.00 hod., ČT2.

Tančící dům
Sběrný dokument o stavbě kontroverzního domu na Rašínově nábřeží v místech, kde stál a byl vybombardován obytný dům v roce 1945. Architekt Vlado Milunič byl vybrán holandskou pojišťovnou Nationale Niederlanden v konkurzu, aby realizoval svůj projekt. Protože se vyskytly nejrůznější námitky proti jeho projektu, oslovil amerického architekta Franka Gehryho, kultovního architekta amerických šedesátých let, aby pomohl svým jménem a nápady k dokončení projektu. Taktika se ukázala správná, projekt byl nakonec schválen a pod názvem Tančící dům, nápad F. Gehryho, jako dvojice tanečních symbolů předválečné éry Ginger a Fred, byla realizována. Sledujeme prakticky od prvopočátku průběh stavby, její technologii a růst, až do jejího dokončení v roce 1997. Vysílání: 28.6., 09.55 hod., ČT2.