Scéna.cz 

Velikáni filmu... Vincente Minnelli

Žízeň po životě
Společnost MGM vlastnila práva na populární román Irvinga Stonea o životě holandského postimpresionisty Vincenta van Gogha Žízeň po životě (1934, česky 1957) už od roku 1946, ale projekt neustále odkládala jako příliš riskantní. Její názor změnil úspěch životopisného snímku Johna Hustona o malíři Toulouse-Lautrecovi Moulin Rouge (1952) a také ohlas mezinárodní výstavy, jež v padesátých letech představila van Goghovo dílo široké veřejnosti. Režií byl pověřen Vincente Minnelli, jehož výtvarná minulost byla zárukou, že malířovy obrazy budou ve filmu představeny v plné kráse. Zachycení vlastních pláten na filmový pás nebylo přes ochotnou spolupráci největších světových galerií vůbec jednoduché. Tvůrci se museli vyhnout nadměrnému osvětlení, a proto nejdřív vyfotografovali van Goghovy obrazy speciální portrétní kamerou a náležitě zvětšené diapozitivy pak nasnímali znovu s použitím silného zadního osvětlení a speciálních objektivů. Film vznikal prakticky celý v evropských exteriérech, na skutečných místech, kde van Gogh pracoval a žil. Obsazení postavy psychicky labilního umělce, trýzněného neustálými pochybnostmi, bylo poměrně jednoduché, neboť Kirk Douglas, který o roli projevil zájem, byl umělci dost podobný. Za svou kreaci, která patří k nejlepším v jeho dlouhé kariéře, dostal mj. Cenu newyorských filmových kritiků, Zlatý glóbus a oscarovou nominaci. Snímek obdržel ještě další tři nominace (herecký výkon ve vedlejší roli, scénář podle předlohy, barevná výprava), ale zlatou sošku si domů odnesl pouze Anthony Quinn za ztvárnění van Goghova přítele, malíře Paula Gauguina. Vysílání: 22.10., 21.40 hod., ČT2.

Gigi
V roce 1944 vyšla novela Gigi tehdy sedmdesátileté francouzské autorky Colette. Příběh mladičké Pařížanky, jež je na přelomu století připravována na dráhu vydržované ženy, ale naváže vztah se zámožným pařížským mladíkem, za něhož se nakonec provdá, nebyl žádným ambiciózním dílem, ale stal se nesmírně populárním. Už v roce 1949 vznikla francouzská filmová adaptace s Daniele Delormeovou v titulní úloze a o dva roky později upravila Anita Loosová Colettinu předlohu pro jeviště. Broadwayská inscenace Gigi proslavila do té doby neznámou herečku Audrey Hepburnovou (již si vybrala sama Colette). Muzikálová verze byla vytvořena přímo pro film ve specializované produkční skupině společnosti MGM, kterou vedl proslulý producent Arthur Freed. Adaptátory se stali Alan Jay Lerner a Frederick Loewe, jejichž My Fair Lady právě slavila ohromný úspěch na Broadwayi.
Muzikály MGM vždy patřily ke špičce svého žánru, jak bohatostí výpravy a množstvím hvězd, tak líbivostí hudebních čísel či propracovanými tanečními výstupy. Adaptace Gigi v režii Vincente Minnelliho se natáčela v pařížských exteriérech, v kalifornském Venice (přímořské scény) a ve studiích MGM v Culver City. Titulní roli ztělesnila Leslie Caronová, která měla za sebou už několik hollywoodských filmů (Lili, Táta dlouhán, Gaby), jejího filmového partnera Gastona hrál francouzský herec Louis Jourdan, kterého do Hollywoodu přivedl Alfred Hitchcock (Případ Paradinová). V úloze strýce Honorého okouzloval téměř sedmdesátiletý Maurice Chevalier, pro něhož tato role, která se neobjevuje v novele ani v divadelní adaptaci, znamenala vítanou injekci pro skomírající kariéru. Snímek ve své době získal rekordních devět Oscarů (proměnil všechny své nominace!). Chevalier navíc převzal zvláštního Oscara za "přínos do světa zábavy, trvající déle než padesát let". Vysílání: 26.10., 21.45 hod., ČT2.