Scéna.cz 

Jan Zrzavý - Božská hra

Nová budova Domu umění z roku 1926 od Kotěrových a Gočárových žáků Františka Fialy a Vladimíra Wallenfelse, prudký průmyslový rozvoj a bohatá klientela činila z Ostravy z pohledu umělců prvorepublikového Československa druhé nejvýznamnější město po Praze. Podobný postoj zaujímal vůči Ostravě také malíř Jan Zrzavý (1890 - 1977).

V roce 1932 uspořádala Umělecká beseda v Domě umění Zrzavého samostatnou výstavu, "pojatou jako průřez jeho malířským dílem a kresbou. Jan Zrzavý Moravskou Ostravu Navštívil, zúčastnil se vernisáže, sfáral do hlubinného dolu a získal i zakázky k portrétování rodinných příslušníků místní honorace. Nadto v Ostravě objevil nový malířský motiv - černé haldy na předměstí, jež jej podnítily k namalování působivých obrazů před polovinou třicátých let a opět na počátku let padesátých. Ostrava pro něj znamenala víc než jakékoliv jiné tehdejší české a moravské město, vyjma Prah\, kterou obdivoval , ale nedokázal ji namalovat podle svých představ," píše se v průvodci k výstavě.

Připomenout osmdesáté výročí oné výstavy si klade za cíl společný projekt Galerie výtvarného umění v Ostravě a Národní galerie v Praze, který svým významem přesahuje hranice regionu a řadí se k předešlým velkým ostravským výstavám, jež vzbudily zájem v celé republice.

Není jednoduché vnést do pohledu na tak dobře známou osobnost jako je Jan Zrzavý nějaký nový moment. Organizátoři našli řešení v poměrně hojném zastoupení kreseb a běžně nepřístupných obrazů. Národní galerie jako dědička Jana Zrzavého vlastní na 2000 kreseb a 135 jich zde po restaurování a dalších úpravách vystavuje, což činí téměř polovinu z celkového počtu 250 prezentovaných prací. Mezi nimi takové unikáty jako rozměrná kresba Kleopatry z dvacátých let nebo triptych Libuše vystavený naposledy v roce 1930.

Vedle přípravných studií mají důležité místo ilustrace jednak z předválečného období pro Aventinum ( Máj 1924, Kytice 1926 až 7) a pak z padesátých let, kdy se Jan Zrzavý mohl skrze ilustrování opět podílet na uměleckém životě po letech nemilosti (ilustrace k Zeyerovi - Dům U tonoucí hvězdy 1957, Světla východu 1958, ale i např. k Shakespearovým Sonetům). Kresby jsou důležitým dokladem toho, že se Zrzavý určitými motivy zabýval celý život - první kresba Kleopatry pochází z roku 1909 a finální malba z roku 1957.

Výstava není vedena přísně chronologicky, dělí se tématicky do sedmi oddílů. Tím prvním jsou Tváře a "tváře" jsou dalším motivem táhnoucím se Zrzavého tvorbou od počátku - vlastní podobizny z let 1907 1910, znovu v letech 1964-5 po Modrou hlavu z roku 1974 v závěru. Dalšími sekcemi jsou Melancholie, Podobenství, Leonardo, Příběhy, Místo a Řecko, které svými názvy shrnují hlavní inspirační zdroje - obdiv ke středověku, renezanci a Leonardovi, biblické náměty, náměty z cest do ciziny - do Bretaně, Benátek, Řecka ale i z české krajiny na Vysočině.

Ať už maloval Jan Zrzavý jakékoliv téma, ve své touze nalézt dokonalost ve vyjádření se nenechal svést nějakými módními experimenty a jako jeden z nemnoha českých umělců zůstal věrný svému stylu krásné kresby a vysoké definici krásy jako odlesku Boží dokonalosti.

K výstavě vychází rozsáhlá monografie od autorů výstavy Lenky Bydžovské, Zuzany Novotné, Vojtěcha Lahody a Karla Srpa. Pestrý doprovodný program zahrnuje i zvukové ukázky namluvené Janem Zrzavým a projekci televizního dokumentu o jeho životě. K atrakcím, které návštěvníci rovněž ocení, patří průvodce pro nevidomé s "plastickými" obrázky a neděle s volnými vstupy.

Výstava Jana Zrzavého v ostravském Domě umění potrvá od 12. prosince do 10. března 2013.