Scéna.cz 

Sudetští Němci v krizovém roce 1938

I když by se zdálo, že k tématu Mnichova a českoněmeckých vztahů za druhé světové války lze dodat už jen máloco překvapivého, ukazuje nová kniha německého historika Detlefa Brandese, že tomu tak není.
Detlef Brandes, dlouhodobý vedoucí Katedry pro kulturu a dějiny Němců ve východní Evropě na univerzitě v Düsseldorfu, dnes na penzi, patří k nejpovolanějším německým odborníkům na novodobé české dějiny a v českém prostředí není jeho jméno neznámé. O problematiku střední a východní Evropy se začal zajímat už jako doktorand na univerzitě v Mnichově v šedesátých letech minulého století. Jeho pozornost se sousřeďovala na Polsko, Rusko a Jugoslávii a dokonce se kvůli bádání naučil rusky a posléze i česky.

Ve své nejnovější práci "Sudetští Němci v krizovém roce 1938", která vychází v českém překladu v nakladatelství Argo, zkoumá proměnu mentality a postojů konkrétních malých obcí v Sudetech pod sílícím tlakem Sudetendeutsche Partei. Nepůsobily tu totiž jen čisté nadšení až fanatismus pod vlivem velkoněmeckých myšlenek a nacistické ideologie jak by se mohlo zdát, ale i čistě pragmatické důvody, které u nás známe velice dobře z období po několika politických zvratech.
Důsledky hospodářské krize se projevily mezi obyvatelstvem v Sudetech tíživěji než v Čechách a levicově orientovaní - komunisté nebo sociální demokraté snadněji přišli o práci nebo ji jako nezaměstnaní ani nenalezli, pokud nevstoupili do SdP. Tak se podařilo SdP ve volbách v roce 1938 získat takřka 85 procent hlasů, přičemž v polovině obcí měli "jednotnou" kandidátku - jen SdP. Tato situace mohla vzniknout podle Brandese i jiných histroiků jako následek vytváření národnostních států v roce 1918. Přestože Československo zacházelo s menšinami "umírněně" na rozdíl třeba od Polska, nebyla ani zde podle Brandese naplněna spravedlnost a Němci se v Česksoslovensku z různých důvodů necítili jako plnoprávní občané. Paradoxně ale nevidí Brandes řešení ani v teritoriální autonomii a v existenci jakéhosi Českosudetoskoslovenska.
Otázka Sudet, která je dnes už až na malé výjimky v Německu zcela na okraji politického zájmu, výřila vody v České republice po převratu v roce 89, kdy se o ní teprve mohlo začít důkladně diskutovat. V současnosti je u nás vnímána povětšinou jako u našich sousedů až na ne zcela běžné situace, kdy je demagogickými vůdci využívána jako munice k útokům na protivníky, jako např. v poslední prezidentské kampani. Jinak bohudíky je to téma již uzavřené, které zůstává víceměně předmětem vědeckého zájmu.