Scéna.cz 

Arcidiecézní muzeum připomíná Velikonoce

Iluminaci s velikonoční tematikou ze vzácného středověkého rukopisu si mohou při příležitosti nejvýznamnějších křesťanských svátků prohlédnout návštěvníci Arcidiecézního muzea Olomouc. Antifonář, tedy liturgická kniha obsahující modlitební zpěvy, pocházející z doby kolem roku 1380 je v muzeu rozevřený na stránce s výjevem Tří žen u hrobu. Výstava je součástí dlouhodobého projektu Iluminované rukopisy 11. – 16. století z olomouckých sbírek a potrvá do 11. května 2014.

Prezentovaný rukopis ze sbírek Zemského archivu v Opavě mohl podle kurátorky Jany Hrbáčové vzhledem k povaze výzdoby vzniknout na přelomu 70. a 80. let 14. století. „Jeho vznik na Moravě není vyloučený, ale malíř se jistě školil v Čechách a byl obeznámen nejen s tvorbou významného soudobého iluminátora Mistra Bible ze Sadské, ale znal a dokázal zpracovat i aktuální podněty monumentálního malířství své doby,“ vysvětlila dataci liturgické knihy Hrbáčová.
Z výzdoby rukopisu antifonáře se signaturou CO 6 se dochovaly čtyři figurální iniciály a v Arcidiecézním muzeu je představena iluminace s velikonočním motivem Tří žen u hrobu. „Výjev se vztahuje k textu evangelií. Popisuje příběh zbožných žen, které přišly k hrobu Ježíše Krista, aby podle zvyku pomazaly tělo vonnými mastmi. Našly však odvalený kámen, který měl uzavírat vchod, a hrob byl prázdný. Anděl v bílém rouchu pak ženám sdělil, že Kristus byl vzkříšen,“ připomněla novozákonní příběh kurátorka.
Rukopis si mohou návštěvníci muzea prohlédnout jen do 11. května 2014, neboť prezentace těchto památek podléhá přísným pravidlům. „Rukopisy jsou velmi citlivé na vystavování, protože se poškozují vlivem klimatických změn a vlivem osvětlení,“ vysvětlila Hrbáčová.
Podstatnou součástí dlouhodobého výstavního projektu Iluminované rukopisy 11. – 16. století z olomouckých sbírek, na němž od roku 2007 spolupracuje Muzeum umění Olomouc s olomouckým arcibiskupstvím, Zemským archivem v Opavě a Vědeckou knihovnou v Olomouci, je proto digitalizace památek a jejich prezentace na dotykovém monitoru v Arcidiecézním muzeu. „Návštěvníci tak mohou listovat více než dvaceti nejkrásnějšími rukopisy z olomouckých sbírek,“ doplnila historička umění.

Co je to antifonář?
Antifonář je liturgická kniha, obsahující zpěvy k tzv. officiu divinu, denní modlitbě církve, známější pod názvem modlitba breviáře. Tato modlitba se skládala z částí čtených (lekcí) a částí zpívaných, z nichž nejdůležitější byl zpěv žalmů a hymnů. Zde užívali zpěváci speciální knihy - žaltáře a hymnáře. Mimo to se žalmy uváděly a ukončovaly zpěvem antifony, krátké věty, vystihující jádro sdělení žalmu. A právě notované zápisy antifon byly hlavním obsahem antifonářů.
Vystavený rukopis ze sbírek Zemského archivu v Opavě se signaturou CO 6 se rozsahem omezoval pouze na část liturgického roku, od počátku půstu až po svátek Seslání Ducha sv., tedy přibližně od konce února po začátek června (přibližně proto, že oba mezní svátky jsou pohyblivé v závislosti na datu Velikonoc).