Katedrála - svorník mezi nebem a zemí
autor: archiv
zvětšit obrázek21. listopadu v roce 1344 přijal Arnošt z Pardubic odznaky své nové arcibiskupské hodnosti a hned po tomto obřadu položili král Jan Lucemburský a jeho synové Karel a Jan Jindřich základní kámen ke katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha.
V tomto roce neoslavujeme sice žádné kulaté katedrální výročí, nicméně Arcibiskupství pražské, Metropolitní kapitula u sv. Víta a Centrum teologie a umění při Katolické teologické fakultě UK si toto datum připomínají každoročně organizací mezinárodní konference, jejímž tématem jsou význačné středoevropské katedrály a jejich sounáležitost se sv. Vítem z různých aspektů. V letošním již pátém ročníku se program zaměřil na působení katedrální hutě ve Vídni a v Praze.
Podporu konferenci vyjádřili v úvodním slově hlava naší katolické církve kardinál Dominik Duka, apoštolský nuncius arcibiskup Giuseppe Leanza a v zastoupení vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn a poté patřil prostor kunsthistorikům a památkářům.
Profesor Arthur Saliger z Vídně ve své přednášce o vztazích pražské a vídeňské katedrální huti ve středověku nastínil stavebně historický vývoj vídeňského chrámu, propojenost Vídně a Prahy skrze Karlova zetě Rudolfa IV. Habsburského, účast Parléřovců, pojednal a doložil na vyobrazeních vzájemné stylové ovlivňování obou staveb a mimo jiné ujasnil rozdíl v pozici „developera“, který není brán běžně na vědomí – vídeňská katedrála byla stavba města a měšťany byla prakticky až do 17. století spravována zatímco pražská katedrála byla stavbou královskou, státní.
Více prakticky se na pražskou katedrálu podívali památkáři z Pražského hradu. Architekt Petr Chotěbor zpřítomnil zázemí pražské hutě, její organizaci, různé funkce a profese včetně způsobů odměňování, tak jak vyplývají z týdenních účtů v letech 1372 až 1378, které se dochovaly. Zabýval se také získáváním materiálů, jeho zpracováním a dopravou. Jako praktik, který musí s kameny být v trvalém a bezprostředním kontaktu, měl nejlepší příležitost zaznamenávat kamenické značky, jejž označovaly dílo určitého pracovníka, sloužily jako záruka kvality i podklad pro vyplácení mzdy. Jejich studium ale prozrazuje mnohem více – lze z nich vyčíst např. pohyb jednotlivých kameníků mezi Prahou a Vídní i dalšími místy u nás i v zahraničí, jejich aktivitu atd..
Historik Martin Herda poreferoval o aktuálních restaurátorských pracích v katedrále, např. o restaurování hlavního oltáře – snímky ukazují podstatnou změnu v jeho barevnosti po vyčištění, o zásazích v chórových kaplích a o tom, co je dále třeba opravovat.
Kunsthistorik Ivo Hlobil porovnával chrliče ze sv. Víta a sv. Štěpána a v pravém smyslu slova přiblížil očím účastníků konference sochařská díla, která jsou většinou pro mimojdoucí v nedohlednu. S chrliči se opět do centra pozornosti dostala práce kameníků v hutích ale i otázky autorství a souvislosti s jinými skulpturami.
Slovo se dostalo také církvi v osobě děkana Metropolitní kapituly Ondřeje Pávka, který vysvětlil zvláštní postavení katedrály jako „multifunkčího“ chrámu, kde několik subjektů musí spolupracovat – stát, arcibiskupství, metropolitní kapitula, farnost, z čehož mohou povstávat různé problémy, a jak se s nimi metropolitní kapitula musí vyrovnávat.
Přestože všichni mluvčí odmítli hodnotit a vyzdvihovat přednosti obou staveb, je nesporně již jen díky své poloze sv. Vít zapsán v našem národním povědomí jako český symbol daleko hlouběji než sv. Štěpán v Rakousku. Jak nudně a ordinérně by Hradčany vypadaly, připomněl Martin Herda na fiktivním pohledu, kde katedrála chybí. Ať již se oba chrámy nacházejí v rovině nebo na kopci, ony a jejich věže mají stejný cíl – propojovat nebe a zemi a úkolem lidí této doby je starat se, aby zde mohly stát a činit to i pro další generace. Neboť "dnes o ně můžeme pečovat, ale postavit bychom je nedokázali"…
Časopis 19 - rubriky
Články v rubrice - Noc kostelů/ Víra
Křesťanský magazín
Křesťanský magazín
Zajímavosti ze života víry. Uvádí K. Rózsová. Novogotická budova Nového proboštství na P ...celý článek
Časopis 19 - sekce
DIVADLO
VČD uvede derniéru hry Kdo se bojí Beatles
Pardubický soubor před rokem uvedl českou premiéru hry slovenského dramatika Viliama Klimáčka Kdo se bojí Beat celý článek
HUDBA
Zlatá Lýra představí festival jako fenomén doby
Hudební inscenace plná známých hitů a příběhů československých zpěváků a zpěvaček – to je Zlatá Lýra. Ús celý článek
OPERA/ TANEC
Julie a Romeo zakončí sezónu Jihočeského divadla
Poslední premiérou zimní sezóny Jihočeského divadla bude taneční divadlo Julie a Romeo, které uvedeme v modern celý článek