Scéna.cz 

České romány na obrazovce

Rozmarné léto
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." Úsměvná novela Vladislava Vančury v proslulém filmovém přepisu režiséra Jiřího Menzela (1967). Hrají: R. Hrušínský, V. Brodský, F. Řehák, M. Myslíková, J. Drchalová, J. Menzel a další. Scénář V. Nývlt a J. Menzel. Kamera J. Šofr. V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Olše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává, a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí – Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová.
Vysílání: 05.7., 22.10 hod., ČT1
Opakování: 06.7., ČT1

Ucho
Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý v českém trezorovém filmu o moci a strachu (1970). Dále hrají: J. Císler, M. Holub, M. Kolofíková, J. Moučka, L. Křiváček a další. Scénář J. Procházka a K. Kachyňa. Kamera J. Illík. Režie K. Kachyňa. Film Jana Procházky a Karla Kachyni z roku 1970 patřil k těm zapovězeným titulům, které ležely na dně pomyslného trezoru vůbec nejhlouběji. Jednak proto, že jméno spisovatele Jana Procházky se nesmělo veřejně vyslovit, jednak proto, že film s přibývajícím časem kupodivu stále nabíral na aktuálnosti. Do distribuce se dostal až po listopadu 1989, premiéru v kinech měl v červnu 1990. Jde o komorní psychologické drama, v němž se objevují prvky satiry, frašky, grotesky, kriminálního filmu a dokonce i momenty hitchcockovského ladění. I mezi prominenty v padesátých a šedesátých letech platilo heslo "Důvěřuj, ale prověřuj". Proto i ve vilách ministrů a dalších vysokých funkcionářů byla montována "ucha" – odposlouchávací přístroje, kterými mohla Státní bezpečnost kontrolovat tyto lidi i v jejich intimním soukromí. Výsledkem byla nejistota, bezvýchodnost, strach. To vše ve vrchovaté míře prožívají ministerský náměstek Ludvík a jeho žena Anna, které výborně zahráli Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová.
Vysílání: 07.7., 21.40 hod., ČT2

Něžný barbar
Žil a tvořil za tři, jen umřít musel sám za sebe. Boleslav Polívka v českém filmu podle stejnojmenné knihy Bohumila Hrabala (1989). Dále hrají: J. Menzel, A. Goldflam, I. Chýlková, E. Steimarová, V. Kaplanová, J. Hanzlík a další. Scénář V. Nývlt. Kamera V. Smutný. Režie P. Koliha. Svérázný kreslíř a grafik Vladimír Boudník (Boleslav Polívka) je jedním z pražských intelektuálů, kteří si v padesátých letech místo souhlasu s tehdejším krutým komunistickým režimem vybrali raději bohémský způsob života na okraji společnosti. Jeho nejbližšími přáteli jsou Doktor, pracující ve sběrných surovinách (Jiří Menzel), a filosof Egon (Arnošt Goldflam), se kterými se nejčastěji setkává v libeňském automatu Svět. Nejnovějším Boudníkovým počinem je výstava jeho grafik v tovární hale v ČKD, kterou blahosklonně povolil tamní referent ROH. Vladimír na "vernisáži" předvede kousek, při kterém se téměř nechá rozdrtit bucharem, což samozřejmě těžce nese jeho milenka Tereza (Ivana Chýlková). Vladimír se ostatně často pohybuje na hraně mezi životem a smrtí. Se svými přáteli se střídavě hádá a pak usmiřuje, pokouší se objasnit světu vlastní výtvarný styl explozionalismus nebo aspoň přimět lidi, aby někdy popustili uzdu vlastní fantazii. To vše až do doby, než "z hráze přítomnosti po hlavě skočí do srdce věčnosti..."Režijní debut Petra Kolihy, který vznikl podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala, uvádíme při příležitosti režisérových šedesátin (nar. 5. 7. 1956).
Vysílání: 09.7., 20.20 hod., ČT art, Je nám ctí... Petr Koliha – 60 let
Opakování: 12.7., ČT art