Scéna.cz 

Jan Němec – nedožité výročí

Noční hovory s matkou
Neobvyklá životní zpověď Jana Němce v unikátním autorském filmu oceněném Zlatým leopardem v Locarnu. K autorovým nedožitým osmdesátinám (2001). Hrají: J. Němec, Z. Stivínová, K. Roden a další. Scénář, kamera, hudba a režie J. Němec. Hraný film režiséra Jana Němce Noční hovory s matkou vstoupil do historie české kinematografie jako první tuzemský celovečerní snímek, který měl – ve své první verzi – premiéru na internetu, a to 30. listopadu 2000. Film, který byl vyroben pomocí digitální technologie, je unikátním autorským projektem Jana Němce, který napsal scénář, složil hudbu, vystupuje v něm, byl kameramanem i režisérem. Ve filmu ještě hrají Karel Roden a Zuzana Stivínová, v úryvcích paměti se objeví partnerky a přátelé – například Ester Krumbachová, Marta Kubišová a Václav Havel. Jde o částečně stylizovanou autorskou výpověď tvůrce, jenž v duchu rozmlouvá se svojí zemřelou maminkou v místech, kde prožil dětství a mládí, od Václavského náměstí směrem na Vinohrady, "od koně až ke krematoriu". V dialozích se zesnulou matkou se znovu odehrávají nejdůležitější momenty jeho života, jak osobní, tak i společenské – nálet na Vinohrady 1945, sovětská okupace v roce 1968, Němcův nucený odchod do emigrace, Praha po listopadu 1989. Výjimečný snímek Jana Němce byl oceněn na 54. mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu, kde získal v kategorii video hlavní cenu – Zlatého leoparda. Režisér Keith Griffiths zdůvodnil jednomyslné rozhodnutí šestičlenné mezinárodní poroty takto: "Ocenili jsme vzrušující film plný imaginace a poezie, který dojímá svým univerzálním sdělením – dílo jednoho z největších evropských tvůrců, jež svým využitím prostředků střihu i novými působivými obrazy znamená výzvu pro všechny filmaře současnosti." Režisér, producent a pedagog FAMU Jan Němec (12. 7. 1936 – 18. 3. 2016) patřil k předním představitelům československé nové vlny. V roce 1966 jej postihl zákaz točit filmy na Barrandově. V televizi natočil písňové recitály Marty Kubišové a Karla Gotta. Definitivní zákaz tvorby přišel po invazi armád Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Ve světě byl Němec naopak oceňován pro svůj dokument o událostech jara a léta 1968. V roce 1974 odjel do exilu. Žil a tvořil především v Západním Německu, v USA, ve Velké Británii a ve Švédsku. V prosinci 1989 se vrátil domů a k filmové tvorbě. Velkou část jí produkoval ve vlastní společnosti Jan Němec - Film, založené v roce 1993.
Vysílání: 15.7., 21.10 hod., ČT art, Jan Němec – 80 let

Čas slunce a růží
Karel Gott účinkuje a zpívá v hlavní roli hudebního filmu, který uvádíme u příležitosti nedožitých 80. narozenin režiséra Jana Němce (1968). Kamera J. Kadaňka. Ve filmu scenáristy a režiséra Jana Němce uvidíte českého Zlatého slavíka před bezmála půlstoletím, jak zpívá písně Nech mě spát, Červená rakev, Duj, duj, Tichý kout, Amor, Čas růží, Slunce a já. Karel Gott je nejvýznamnějším českým zpěvákem populární hudby, známý už pět desetiletí, s přívlastkem „Zlatý hlas z Prahy“. Narodil se 14. července 1939 v Plzni. V mládí se toužil stát malířem. Když nebyl přijat na UMPRUM, odešel do učení (ČKD) v oboru elektromontér. Během učňovských let se věnoval své druhé velké lásce – hudbě a zpěvu. V roce 1958 získal první místo v soutěži amatérských zpěváků. Na pražské státní konzervatoři studoval operní zpěv u prof. Karenina. V roce 1962 dostal Gott nabídku na angažmá do divadla Semafor Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Krátce nato vyhrál pěvec také čtenářskou anketu časopisu Mladý svět Zlatý slavík. V průběhu své více než padesátileté zpěvácké kariéry zvítězil Karel Gott v této anketě celkem 38krát. Po odchodu ze Semaforu založil se svými novými spolupracovníky, bratry Štaidlovými (textařem a skladatelem), vlastní divadelní scénu Apollo a stal se její hlavní hvězdou. Z té doby také existuje tento televizní film.
Vysílání: 15.7., 22.15 hod., ČT art, Jan Němec – 80 let

Život zpěvačky Marty Kubišové v pohledu Jana Němce
Portrét ikonické a na dlouhá léta umlčené zpěvačky 60. let pohledem jejího prvního manžela Jana Němce, jehož nedožité 80. narozeniny si v těchto dnech připomínáme (1996). Zpěvačka, která pozvedla svůj hlas mlčením proti násilí – tak je Marta Kubišová představena v portrétu Jana Němce. Významného režiséra, který je řazen k české nové vlně, pojil s touto významnou osobností nejen kultury, ale i poválečné české historie, výrazně osobní vztah. V letech 1969 až 1972 byl jejím prvním manželem, společný vztah však byl velmi bouřlivý a rovněž ho poznamenalo obtížné období, v němž byla zpěvačka pod nátlakem donucena stáhnout se z vrcholu kariéry a popularity. Možnost překonat jej mateřstvím skončila bohužel tragicky. Právě na časy následující po zásadním zlomu v kariéře, které však nepřinesly pouze negativní zkušenosti, vzpomíná zpěvačka v dokumentárním medailonu především.
Vysílání: 15.7., 22.35 hod., ČT art, Jan Němec – 80 let
Opakování: 17.7., ČT art

Proudy lásku odnesou
Medailon mimořádně úspěšné hvězdy šedesátých let Marty Kubišové (1969). Kamera J. Macháně. Scénář a režie J. Němec. Česká zpěvačka Marta Kubišová je trojnásobnou vítězkou čtenářské ankety časopisu Mladý svět Zlatý slavík. Začátkem roku 1970 ji však kvůli začínající normalizaci musela převzít v ústraní redakce tohoto periodika. Od té doby byla pozastavena její umělecká činnost. Záminkou zákazu se stala nechutná fotomontáž, která ji diskreditovala. Byl to však podvrh StB. Žalobu u soudu sice vyhrála, ale mezitím měla vypovězené všechny smlouvy. Znovu se rozezpívala až po Sametové revoluci. Na konci šedesátých let minulého století, kdy její pěvecká sláva vrcholila, se provdala za režiséra Jana Němce, s nímž natočila několik televizních písničkových pořadů. Patří mezi ně i Proudy lásku odnesou podle písně na text Zdeňka Rytíře.
Vysílání: 15.7., 22.50 hod., ČT art, Jan Němec – 80 let
Opakování: 17.7., ČT art

Jan Hammer očima Jana Němce
Skladatel a instrumentalista, který se dokázal prosadit za oceánem a opakovaně získat cenu Grammy, v pohledu Jana Němce (1994). Už rodinné zázemí předurčovalo u Jana Hammera jeho budoucí kariéru. Byl totiž synem výtečné jazzové zpěvačky Vlasty Průchové a Jana Hammera st. – nejen lékaře, ale rovněž jazzového muzikanta. Studium hudby na AMU tudíž bylo zcela přirozeným krokem, nicméně krátce nato obsadila zemi sovětská vojska a Hammer se rozhodl vycestovat do USA, kde byl díky stipendiu přijat na Berkleeho vysokou školu hudby v Bostonu. Záhy si uvědomil, že pokud chce dělat skutečně kvalitní hudbu, cesta zpět je pro něj uzavřena. Na počátku sedmdesátých let se Hammer v New Yorku připojil ke vznikající jazz-rockové skupině Mahavishnu Orchestra, jež se během dvou let existence těšila velké popularitě. Získané prostředky investoval do výstavby vlastního nahrávacího studia, kterým prošla řada významných hudebníků. Jan Hammer se však zároveň věnoval sólové dráze a brzy se vypracoval na jednoho z předních představitelů syntetické instrumentální hudby. Jeho soundtrack k seriálu Miami Vice se setkal s fenomenálním úspěchem. Titulní skladba se udržela v čele hitparády dvanáct týdnů a nakonec Hammerovi vynesla dvě ceny Grammy a čtyřnásobnou platinovou desku. V následujících desetiletích vydal několik instrumentálních alb, vytvářel hudbu pro filmy, seriály i počítačové hry. Díky spolupráci s režisérem Janem Němcem, jenž je autorem jeho medailonu, obnovil v devadesátých letech tvůrčí svazky se svou domovinou. Jeho hudba doprovodila Němcovy nonkonformní snímky V žáru královské lásky (1990) a Jméno kódu: Rubín (1996).
Vysílání: 15.7., 23.10 hod., ČT art, Jan Němec – 80 let