„Knihovna je místo, kde by se lidé měli setkávat,“ říká ředitelka Zdenka Halamková
autor: Z webu
Před deseti lety dostala Knihovna města Mladá Boleslav do své péče novou budovu. Čtenáři tu najdou půjčovnu pro děti a mládež, půjčovnu pro dospělé s čítárnou a studovnou, v níž je veřejnosti k dispozici internet, ale i kulturní sál pro společenské akce. Jednou za měsíc připraví knihovna pro své hosty literární pořad nebo besedu se zajímavou osobností. V poslední době sem zavítali například Jan Burian, Jaroslava Moserová, Táňa Nálepková a Ivan Klíma.
Před prázdninami se rozběhla akce Čteme dětem. Ta má nenásilnou a hravou formou nalákat děti k četbě knih a zájmu o knihovnu. Podobně jako lekce knihovnicko-bibliografické přípravy, kde se žáci základních a středních škol seznamují s tím, co jim kniha a knihovna může nabídnout. Kromě ústřední budovy, jež letos slaví své desáté narozeniny, spravuje knihovna ještě další tři pobočky.
Ředitelka boleslavské knihovny Zdenka Halamková slaví letos také své malé jubileum. V prosinci to bude deset let, co stanula v čele zmíněné instituce. Za tu dobu se knihovna stala známější a svými uživateli vyhledávanější. Po deseti letech je také vhodná doba pro menší ohlédnutí a bilancování…
Přišli jsme sem s pocitem, že se tu můžeme „lépe nadechnout a rozpažit“, protože předtím jsme měli prostory velmi stísněné. Knihovna byla rozmístěna v různých objektech po městě, takže v hlavní části, která se nacházela v obchodní akademii, byly pouze půjčovny a ředitelna. Před deseti lety se všechna důležitá oddělení dostala pod jednu střechu, což nám v rámci provozu přineslo zjednodušení, dostali jsme lepší prostory pro práci a pro naše uživatele.
Tehdy jsme měli k dispozici jen částečně automatizované knihovnické agendy a chtěli jsme ve všech odděleních půjčovat přes výpočetní techniku. Už tenkrát jsme začali plánovat veřejně přístupný internet. Obojí se nám povedlo: automatizovaný proces máme nyní v ústřední budově i v pobočce na sídlišti a stejně tak veřejný přístup k internetu. Obojí jsem pořídili pomocí grantových projektů a z dotací ministerstva kultury.
Máme samostatnou místnost, kde pořádáme literární večery. Knihovna je také místo, kde by se lidé měli setkávat, a to nejen s literaturou, ale také vzájemně – jeden s druhým. Měli by mít možnost popovídat si se zajímavými osobnostmi, ať už jsou to spisovatelé z regionu, nebo současní známí autoři.
Hodně spokojených čtenářů a také, aby nad sebou měla moudré zřizovatele, kteří jí budou nakloněni a její práce si budou cenit.
Jak to vidí knihovnice?
Protože mapovat veškerou činnost knihovny by vydalo na několik článků, zamíříme tam, kam veřejnost přijde nejčastěji - do půjčovny. Kdekdo by mohl knihovníkům závidět v domnění, že začínají svou práci podle otevírací doby v devět hodin, a že ve středu, kdy je zavřeno, si určitě dobře odpočinou. Pravda je však docela jiná. „Ještě než otevřeme, musíme založit v půjčovnách knihy na svá místa a srovnat je podle daného třídění. Pak nás čekají statistiky z předešlého dne, počítáme peníze, vyměňujeme deníky a časopisy,“ líčí začátek pracovního dne Jitka Chromá, vedoucí oddělení služeb čtenářům.
Potom knihovnice v půjčovně až do večera obsluhují návštěvníky a dávají jim potřebné informace. Ve středu se mimo jiného připravuje objednávka titulů podle aktuální nabídky. Přijaté knihy se v oddělení zpracování fondu musí nejprve prohlédnout, do elektronického katalogu se přidá nový záznam a knížka se opatří bezpečnostním kódem. (Bohužel, vynalézavost zlodějů nezná mezí, a když si kvůli kódu nemohou publikaci odnést celou, vytrhnou si alespoň „na památku“ některé stránky.) A co všechno ovlivňuje výběr nových titulů? „Snažíme se o vyvážený fond, abychom měli co nabídnout ze všech vědních oborů a z beletrie. Na druhou stranu jsme limitováni nabídkou na trhu. V poslední době je bohatý výběr v oblasti psychologie, ekonomie a v počítačové literatuře, horší je to s technikou a geografií,“ líčí okolnosti Jitka Chromá a dodává, že dalším omezením jsou finance v rozpočtu knihovny, a proto je možné dnes koupit od každého titulu pouze jeden výtisk, výjimečně dva. I knihovnice se musí průběžně vzdělávat, a to jednak v oblasti výpočetní techniky, ale i literatury. Absolvují například přednášky středočeské organizace SKIP k jednotlivým světovým literaturám.
A jak vidí knihovnice své čtenáře? Nejraději prý mají lidi zvídavé a ty, kteří se o dojmy ze zajímavé četby dokážou rozdělit. Inu, k takové profesi je zřejmě zapotřebí víc než „pouhé“ vzdělání…
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Časopis 17 - sekce
DIVADLO
Nová výzva Kašpar.Dramatik
Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje celý článek
HUDBA
Zemřel Josef Laufer
Zemřel Josef Laufer (11. 8. 1939* - †20. 4. 2024) po dlouhé nemoci, kdy byl čtyři roky v umělém spánku. celý článek
OPERA/ TANEC
Erik Bosgraaf v kostele sv. Šimona a Judy
Charismatický holandský flétnista Erik Bosgraaf poprvé vystoupí v Praze. V rámci cyklu Stará hudba FOK se v út celý článek