Scéna.cz 

Výtvarné tipy 44. týden

Starověký Egypt: Chrámy na horním Nilu (2/4)
Při putování kolem Nilu navštívíme památky z období, která dohromady výrazně formovala lidstvo po celá tři tisíciletí. Připravil M. Košut. V této části země postavili staří Egypťané i řadu monumentálních chrámů zasvěcených bohům. Některé z nich nyní navštívíme. Budou to chrámy v Dendeře, v Edfu, v Kóm Ombo v Luxoru a v Karnaku. Od dob Nové říše, která existovala mezi léty 1550–1069 př. n. l., byl chrám považován za hut neter – dům boha. Mělo se za to, že v chrámu bůh skutečně přebývá a je stále přítomen. Většinu chrámů stavěli staří Egypťané podle přesných schémat. Vstupovalo se do nich tzv. pylonem, což byla mírně zešikmená mohutná čelní zeď, na které dodnes vidíme výklenky pro zavěšení praporů. Za monumentálním pylonem bylo rozlehlé nádvoří. Bylo posledním místem, kam mohli běžní lidé. Za nádvořím se pak nacházela jedna (někdy i dvě) sloupové síně zvané hypostyl. Sem mohli jen kněží a faraon. Za hypostylem bývala místnost s posvátnou bárkou pro přepravu boha a naos, v němž přebýval bůh.
Vysílání: 27.10., 13.45 hod., ČT2
Opakování: 30.10., ČT2., 02.11., ČT2

Mistři stavitelé: Dobýt druhý břeh
Mosty byly a jsou unikátními díly konstruktérů, od starověkých viaduktů po mnohakilometrové supermoderní stavby budoucnosti. Francouzský dokumentární cyklus. Dostat se přes vodu, překlenout zátoku a spojit se s protějším břehem. Nejprve to byla pouhá zvídavost, později nutnost, která poháněla člověka od úsvitu dějin k tomu, aby rozvíjel stavební metody a dovednosti, které by mu umožnily překonávat překážky. Ale mosty jsou víc než technologické skvosty. Umožňují zároveň spojení mezi lidmi. Léa Belloová je geofyzička. Spolu s ní půjdeme ve stopách výjimečných stavitelů a budeme odhalovat zákulisí výjimečných staveb a problémy, s nimiž se konstruktéři museli vyrovnat, aby postavili díla vyšší a větší než jejich předchůdci.
Vysílání: 27.10., 15.10 hod., ČT2
Opakování: 30.10., ČT2

Příběh pamětní desky
Jak v Písku svrhli monarchii se čtrnáctidenním předstihem (1998). Připravili J. Nekvasil a M. Skyba. Na podzim roku 1918 byly dny c. a k. režimu v podstatě sečteny, ale písečtí obyvatelé provedli tento součet poněkud předčasně – již 14. října. Informační toky tehdy zdaleka nebyly dokonalé, zato přání bylo otcem myšlenky, takže po několika hodinách "svobody" se prapory uklidily a letáky odlepily. Agilní místní novinář, který toto nedorozumění způsobil, si poseděl zbývajících 14 dní nesvobody v šatlavě, aby o šedesát let později byl jeho hrdinský čin připsán pracujícím píseckých závodů.
Vysílání: 28.10., 07.20 hod., ČT2
Opakování: 02.11., ČT2

Sto divů světa (10/13)
Benátky, Džhódpur, Miami, Taxco, Notre Dame, Volubilis a Dela Mekongu. Unikáty ze seznamu světového dědictví UNESCO. Mohlo by se zdát, že kdo viděl náměstí svatého Marka, viděl už v Benátkách všechno. To by byl ovšem krutý omyl. K tomu, abychom to pochopili, se stačí zastavit před kostelem Santa Maria della Saluite, který se nachází u ústí Velkého kanálu... Město Džhódpur v Rádžhasthánu má kvůli své poloze přezdívku "Brána do pouště". Říká se mu také "Sluneční město". Vzhledem ke svým ekonomickým, kulturním a jazykovým vztahům se Severní Amerikou, Jižní Amerikou, Střední Amerikou a oblastí Karibského moře se Miami přezdívá "Brána do Ameriky". Miami Beach ročně přiláká miliony návštěvníků. Taxco je město ležící dvě stě kilometrů jihovýchodně od hlavního města Mexika, Vybudovali je Španělé na úbočí hory v nadmořské výšce kolem šesti set metrů. Žije zde necelých sto tisíc obyvatel. Katedrála Notre-Dame v historickém centru Paříže je skvostem gotického umění... Stihneme ještě navštívit antické město Volubilis v Maroku a na závěr Deltu Mekongu ve Vietnamu.
Vysílání: 28.10., 09.00 hod., ČT2
Opakování: 30.10., ČT2

Deset století architektury: Pozdní gotika jagellonské doby – Matěj Rejsek
Roku 1475 položil Vladislav II. základní kámen nové věže s bránou mezi Starým a Novým Městem. Ke stavbě byl přizván Matěj Rejsek z Prostějova (1997). Režie T. Šimerda. Prašná brána patří k nejpozoruhodnějším stavbám pozdně gotického stylu ve střední Evropě. Město Praha chtělo touto monumentální stavbou demonstrovat svůj význam, srovnatelný s postavením panovníka. Její realizací byl pověřen Václav ze Žlutic, ale městští radní nebyli spokojeni s jeho nenápaditým návrhem. Proto byl přizván Matěj Rejsek z Prostějova, který tesal zdobné části. Po dvou letech Rejsek zcela nahradil původního stavitele a dokázal, že je mistrem ve svém oboru. Roku 1489 se ujal dostavby chrámu svaté Barbory v Kutné hoře po zemřelém mistru Hanušovi. Bylo třeba dostavět triforium a zaklenout chór. Dostavba presbytáře je vrcholem Rejskovy tvorby. Pro farní kostel svatého Vavřince v nedaleké hornické obci Kaňk zhotovil ozdobnou kazatelnu se symboly čtyř evangelistů a kamenné pastoforium. V Praze Rejsek také vytvořil portál a klenbu v domě "U jednorožce", kde vytesal svůj portrét podobný tomu na Prašné bráně. Prašná brána není ve své podobě nikterak originální, vzorem byla staviteli Parléřova Staroměstská mostecká věž. Rejskovo umění především spočívalo v dekorativní architektonické plastice. V jeho tvorbě lze poznat vliv Petra Parléře i dřívějšího románského umění. Původní podobu Prašné brány dnes těžko můžeme zrekonstruovat, protože stavba byla poničena při obléhání Prahy Prusy roku 1757, kdy většina poškozených a uvolněných ozdob musela být odstraněna. Teprve v 19. století se Josef Mocker pokusil vrátit středověké bráně její původní tvář.
Vysílání: 31.10., 13.10 hod., ČT2

Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých III (8/10)
Navštivme významné, méně zachovalé i mizející hrady, ale i místa, ze kterých již středověká sídla zmizela. Podívejme se v unikátních animacích, jak některá z nich vypadala v dobách své největší slávy. Třetí řada úspěšného cyklu. Režie M. Polák (Premiéra). Svět hradů a hradišť – významné, méně zachovalé i mizející hrady, ale i místa, ze kterých již středověká sídla zmizela. Třetí řada úspěšného cyklu režiséra Miroslava Poláka nás tentokrát zavede do západních Čech a přes Českolipsko ve dvou dílech započneme cestu východočeskou krajinou příběhů českých hradů. Chybět nebudou ani unikátní animace a letecké záběry. A hrady, na které se podíváme v osmém díle třetí řady? Lipí, Sloup, Chudý hrádek, Svojkov, Ronov, Kamenice, Jestřebí, Hrad u Hvězdy, Chřibský hrádek, Klinštejn, Kvítkov, Pihel, Vřísek.
Vysílání: 01.11., 15.35 hod., ČT2
Opakování: 04.11., ČT2

Kabinet kuriozit
Příběh polozapomenutých kabinetů divů – pokladnic ojedinělých uměleckých předmětů, podivných artefaktů a cestovatelských vzácností. Francouzský dokument Arte (Premiéra). Kabinety kuriozit vznikly v 16. století, v době převratných objevů, kdy stoupal zájem o různé zvláštnosti. Princové, šlechtici i učenci se předháněli v touze po výjimečnosti. Na všech evropských královských dvorech vznikaly místnosti, jimž se německy říká kunstkammer, plné artefaktů, dokumentujících měnící se dobu. Stávalo se také, že nepojímaly pouze předměty samotné, ale i jejich obrazy. A každý obraz nesl nějaký skrytý význam, tříbilo se tak umění analogie a vznikal nový pohled na svět, v němž hlavním tématem byl vztah člověka k přírodě.
Vysílání: 26.10., 22.15 hod., ČT art
Opakování: 29.10., ČT art