Scéna.cz 

Filmové tipy 46. týden

Jaguár
Přece neutekl od pařížských mafiánů, aby se stal terčem pro amazonské zabijáky! Jean Reno a Patrick Bruel v hlavních rolích francouzské dobrodružné komedie (1996). Dále hrají: H. Lowe, P. Velasquezová, R. Blanche a další. Scénář a režie Francis Veber. Francoisi Perrinovi se vždy podařilo nějakým způsobem své dluhy z karet zaplatit. Život na vysoké noze přece jen něco stojí. Ale tentokrát těch sto tisíc dolarů ne a ne sehnat. Mafiánské dluhy bývají mnohem nebezpečnější než dluhy u banky. První výstraha se ještě přežije, ale druhá... Perrin má starostí až nad hlavu, nebo lépe řečeno o hlavu, a tak, když si ho v noci uprostřed Paříže vybere polonahý Indián jako muže, který má zachránit jeho duši kdesi v Amazonii, je to pro něj jen špatný vtip v nejméně vhodnou dobu. Avšak velmi brzy a rád přijme závazek, který mu pomůže zbavit se mafiánských vymahačů. Čeká ho cesta k brazilským indiánům, kde má, uprostřed deštných pralesů, najít šamanovu duši. V té chvíli ještě tento lehkovážný pohledný muž zdaleka netuší, že při záchraně duše toho druhého je jen krůček k nalezení duše vlastní.
Hvězdami filmu režiséra Francise Vebera (Kopyto, Otec a otec, Bezva finta, Uprchlíci) jsou Jean Reno a herec a zpěvák Patrick Bruel.
Vysílání: 14.11., 23.30 hod., ČT1

1984
Moc není prostředek, moc je cíl. Richard Burton a John Hurt v hlavních rolích britské filmové adaptace slavného románu George Orwella (1984). Dále hrají: S. Hamiltonová, C. Cusack, G. Fisher a další. Scénář a režie Michael Radford. Orwellova děsivá futuristická vize světa v roce 1984 popisuje svět, rozdělený na tři velké státní útvary, jimž vládnou svrchované a všemocné elity. Život je redukován na nejnutnější schválené a povolené funkce, jednotlivec je pod neustálým dozorem Strany a Velkého bratra, všude jsou odhalováni nepřátelé a zrádci, kteří se po převýchově a před popravou přiznávají ke svým hrůzným zločinům. Winston a Julie se do sebe navzdory přísnému zákazu jakýchkoliv citů zamilují, a když je jejich vztah odhalen, jsou rovněž podrobeni tak důkladné převýchově, že nakonec zradí i sami sebe. Pro adaptaci patrně nejslavnějšího dystopického románu všech dob, Orwellova 1984 (poprvé vyšel v roce 1949), se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Roli Winstona Smithe, drobného úředníčka, který se rozhodne totalitní mašinérii vzepřít, strhujícím způsobem ztvárnil John Hurt.
Vysílání: 09.11., 23.50 hod., ČT2

Titanic – 20 let po natočení Cameronova oskarového filmu
Nebyl to jen filmový příběh. Byla to skutečnost. Stalo se to skutečným lidem. A James Cameron tady při detailním pátrání po příčinách tragédie prokazuje úctu těm, kteří zemřeli, i jejich rodinám. Americký dokument. Film Jamese Camerona překonal veškerá očekávání. Už když jsme na něm dělali specialisté z různých oborů, věděli, že to bude úchvatné dílo i skvělé jeviště pro milostný příběh. Neobyčejně živé a přesné zobrazení katastrofy, která fascinuje lidstvo desítky let. Film využil legendární loď a její osud jako jeviště pro příběh lásky a ne k převyprávění historie. Ale v autorovi probudil vášeň pro Titanik, která se ještě prohloubila, když se k vraku vypravil. A protože jeho zájem o Titanik pokračoval i dlouho po natáčení, podařilo se nám objevit nové skutečnosti a informace, které změnily historii, naše znalosti o této lodi a jejím konci i jeho postoj k pozůstalým. Titanik nebyl jen filmový příběh. Byla to skutečnost. Stalo se to skutečným lidem. A James Cameron tady prokazuje úctu těm, kteří zemřeli, i jejich rodinám.
Vysílání: 10.11., 14.25 hod., ČT2
Opakování: 13.11., ČT2

Šarlatová sůl
Těžařským městečkem otřásá nález několika mrtvých dívek v salinách, a zatímco policie tápe, vrah vyhlíží svou další oběť. Mexický kriminální thriller (2008). Hrají: H. Zurita, P. Haza, E. Guerrero, I. Azuelová, R. Polanco a další. Režie Mario Munoz. Když solná pole vydají další mumifikované tělo zavražděné dívky, je místnímu šerifovi jasné, že Santa Rosa de la Sal má co dočinění se sériovým vrahem. Policie v ospalém těžařském městečku na severu Mexika ovšem nemá zkušenosti ani prostředky na řešení několika let starých vražd a z hlavního města tak přijíždí vyšetřovatel Trujillo. Ostřílený i ztrhaný detektiv ohledně motivu vražd z počátku tápe, ale postupně odhaluje minulost a temné základy malého města, jež je pevně zapuštěné do rozlehlých solných plání. Všechny oběti navíc studovaly na místní střední škole, kterou navštěvuje také podivínský Victor s nechvalnou pověstí. Po smrti matky totiž ve volném čase buď pomáhá otci v pohřebním ústavu, nebo natáčí loutkové horory, které se brutalitou nápadně podobají současnému případu.
Přestože městečko i ústřední zápletka Šarlatové soli (2008) existují jen na papíře, autor předlohy se inspiroval skutečnými případy ze Ciudad Juárez. Mexické město sousedící s El Pasem se už od 90. let potýkalo s vysokým počtem nevyřešených vražd mladých žen, často se sexuálním podtextem. Násilí na ženách bylo tak rozsáhlé, že se v běžném slovníku ustálil i specifický termín pro takové případy – femicida. V době natáčení snímku se navíc v Ciudad Juárez rozhořela válka drogových kartelů a s ní několikaletá vlna násilí. V současnosti se za pomoci vlády i místních podařilo ciudadskou policii zreformovat, vraždám předcházet a větší část případů také objasňovat.
Vysílání: 13.11., 23.50 hod., ČT2

Piti piti pa
Tuhle taneční show vede sám Louis de Funès! Francouzská komedie (1970). Dále hrají: O. de Funes, P. Préboist, N. Adamová, P. Adamsová a další. Režie Serge Korber. Dívčí taneční skupina pod vedením slavného manažera a choreografa Evanse slaví úspěchy po celém světě. Uhlídat tento rej krasavic je pro Evanse úkol vskutku heroický. Snad proto u něj platí cosi o tom, že účel světí prostředky. Musí totiž udržet nejen profesionální kázeň, ale především i kázeň morální. Muži, to znamená vztah – sex – manželství – sňatek – dítě, nebo cokoliv z toho, což pro dívku znamená konec kariéry, pro Evanse hledání nové tanečnice a pro soubor narušení disciplíny. O to větší zděšení zavládne, když ve svém pokoji, uprostřed úspěšného turné, nalezne nemluvně. Je třeba zachovat chladnou hlavu, klid před děvčaty a především svou autoritu.
To ovšem není pro mistra improvizace, jakým je Louis de Funès, zas takový problém.
Vysílání: 14.11., 14.35 hod., ČT2

Mercury
Šifrovací kód americké vlády prolomí devítileté dítě. Boj o jeho život začíná... Bruce Willis v hlavní roli amerického akčního filmu (1998). Dále hrají: A. Baldwin, M. Hughes, Ch. McBride, K. Dickensová, R. Stanton, B. Elfman a další. Režie Harold Becker. Agent FBI Art Jeffries (Bruce Willis), který má kvůli vzpurné povaze časté konflikty s nadřízenými, dostane jednoho dne za úkol ochránit devítiletého chlapce, postiženého autismem. Malý Simon Lynch (Miko Hughes) totiž rozluštil šifrovací jazyk Mercury, který používá Národní bezpečnostní agentura pro komunikaci s agenty v zahraničí a jehož testovací ukázka byla vložena do časopisu s rébusy. Chlapec, na rozdíl od svých rodičů, jen náhodou unikl profesionálnímu zabijákovi, kterého na něj poslal šéf NBA Nick Kudrow (Alec Baldwin). Jeffries jen postupně odhaluje, jaké je pozadí celého případu. Ale zvládat psychicky postiženého chlapce je snad ještě obtížnější než čelit profesionálním zabijákům...
Vysílání: 14.11., 21.35 hod., ČT2

Dravec
Smrt prezidenta ještě nikdy žádnou diktaturu nezrušila. V hlavní roli Lino Ventura. Francouzský koprodukční film (1967). Dále hrají: X. Marc, R. Furmanová, E. Lucero, A. Clavelová a další. Scénář a režie José Giovanni. Do jedné nejmenované jihoamerické země přijíždí v nákladním vagónu muž. Až splní svůj úkol, vyinkasuje peníze, stejně nenápadně ze země zase odjede. Tím mužem je Rital, nájemný vrah, který má zabít prezidenta při návštěvě jeho milenky. Rital čeká na svého muže v hostinci vedle honosné vily, kde se má prezident objevit. Spolu s ním čeká na konec samozvaného diktátora vnuk bývalého presidenta Chico, naivní mladíček, který má ihned po atentátu, za podpory revolučních sil, nastoupit svůj úřad. Ale ideály a cíle revolucionářů nejsou zdaleka tak čisté a vlastenecké, jak se Chico domníval...
V hlavní roli osamělého zabijáka, s kloboukem vraženým do čela, se potkáme s Lino Venturou.
Vysílání: 15.11., 20.00 hod., ČT2

Rudí
Deset dnů, které otřásly světem. Historie jedné revoluce v americkém filmu, oceněném třemi Oscary (1981). Hrají: W. Beatty, D. Keatonová, E. Hermann, J. Kosinski, J. Nicholson, P. Sorvino, M. Stapletonová, G. Hackman, J. Tříska a další. Režie Warren Beatty (V anglickém a ruském znění s titulky). Americký komunistický novinář John Reed (1887–1920) se proslavil svojí knihou Deset dnů, které otřásly světem (1920), v níž jako očitý svědek popsal průběh bolševické revoluce v Rusku v roce 1917. Zemřel v Moskvě a spolu s dalšími "hrdiny revoluce" byl pohřben v kremelské zdi. Jeho dobrodružný život je jistě vděčným námětem pro filmové zpracování, ale je s podivem, že k němu došlo jednak v Hollywoodu a jednak na počátku 80. let, kdy komunismus ještě zdaleka nebyl minulostí. Snímek Rudí byl ambiciózním projektem amerického herce Warrena Beattyho, který nejen vytvořil hlavní úlohu, ale byl rovněž spoluscenáristou (s Angličanem Trevorem Griffithsem), režisérem a producentem. Na více než tříhodinové ploše se snažil ukázat objektivní portrét člověka, jehož idealismus byl silnější než zdravý rozum. Velkou roli ve filmu hraje ovšem jeho vztah k levicové aktivistce Louise Bryantové (Diane Keatonová), mnohdy zastiňující historické události. Revoluce v Rusku se svými krvavými následky se stala prubířským kamenem pro rozštěpenou americkou levici, jejíž rozumnější část (k níž Reed nepatřil) brzy poznala, že proklamované revoluční myšlenky a činy se čím dál víc rozcházejí. Její prohlédnutí symbolizuje postava zkušené anarchistky Emmy Goldmanové (vynikající Maureen Stapletonová), která se marně snaží Reedovi vysvětlit, že tahle revoluce k ničemu dobrému nepovede. Film má vynikající herecké obsazení i ve vedlejších rolích. Postavu dramatika Eugena O'Neilla vytvořil Jack Nicholson, výraznou úlohu byrokrata Zinovjeva ztělesnil spisovatel polského původu Jerzy Kosinski (mj. autor zfilmovaného románu Byl jsem při tom) a v roli polského radikála Karla Radeka se objevil tehdy v emigraci působící český herec Jan Tříska. Epický děj snímku je prokládán vzpomínkami pamětníků (v titulcích nazývaných "svědci"), kteří glosují probíhající události; objevuje se mezi nimi několik významných osobností, mj. proslulý spisovatel Henry Miller, známá novinářka Adela Rogers St. Johnsová, spisovatelka Rebecca Westová, novinář George Seldes nebo herec, scenárista a producent George Jessel. Ze zjevných důvodů se nemohlo natáčet v autentických exteriérech, a proto ruské scény vznikaly ve Finsku a ve Španělsku. Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností (byl dokonce přirovnáván k Leanovu Doktoru Živagovi), o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky – Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli.
Vysílání: 10.11., 21.50 hod., ČT art

Vidiny
Psychologické drama Roberta Altmana o spisovatelce, jejíž představy a fantazie se nebezpečně proplétají s realitou. Americko-britský film (1972). Hrají: S. Yorková, R. Auberjonois, M. Bozzuffi, H. Millais, C. Harrisonová, M. Scurfield, J. Morley (V původním znění s titulky). Psychologické drama s hororovým nádechem, Vidiny (1972), natočil osobitý americký režisér, producent a scénárista Robert Altman, který se do povědomí našich diváků zapsal kupříkladu celovečerními filmy M*A*S*H (1970), Svatba (1978) či Hráč (1992). Hrdinkou vizuálně a hudebně působivého snímku je spisovatelka Cathryn, která se snaží utéci svým nebezpečným halucinacím. Nedokáže rozpoznat, co je chorobnou vidinou a co je skutečností. Místo manžela vídává jiné muže, jindy spatřuje svou dvojnici. Vydává se proto na venkovskou chatu, aby zde pokračovala v psaní nové dětské knihy (knižní úryvky ve filmu pocházejí ze skutečného fantasy románu vydaného roku 1973, „In Search of Unicorns“, který napsala představitelka hlavní role, Susannah Yorková). Ale ani zde, uprostřed nádherné a tajuplné irské přírody, vidiny nepřestávají Cathryn pronásledovat. Do jejího života nečekaně vstupují noví přátelé, jež ale začínají za podivných okolností mizet stejně rychle, jako se objevili...
Robert Altman se v tomto komorním příběhu, ve kterém se postupně zjevuje pouze šest aktérů (a jeden pes), realizoval i jako scenárista. Ponuré drama vyniká, jak je u Altmana zvykem, především neposednou kamerou, vedenou mistrem šerosvitu, Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, 1971; Blízká setkání třetího druhu, 1977; Lovec jelenů, 1978; Nebeská brána, 1980), jehož kamera důsledně nahrává myšlenkovému labyrintu čelní představitelky. A jak je u Altmana také zvykem, práce se zvukem za obrazovou složkou nijak nezaostává. Romantizující symfonie Johna Williamse, dvorního skladatele Stevena Spielberga, jsou znepokojivě porovnávány s ruchovou kakofonií Stomu Yamash'ta, jehož bouření perkusí posiluje neklidnou atmosféru a dokresluje vyšinutost disharmonického světa, nedílně prorostlého se světem dospělého dítěte. Susannah Yorková obdržela za svůj herecký výkon roku 1972 prestižní cenu na filmovém festivalu v Cannes.
Vysílání: 14.11., 22.50 hod., ČT art