Scéna.cz 

Velikáni filmu... Alain Delon

Samuraj
Zná-li kdo hlubší samotu nežli samuraj, snad jen tygr v buši. Alain Delon ve vrcholném díle režiséra Jean-Pierra Melvilla. Francouzské kriminální drama (1967). Dále hrají: N. Delonová, C. Rosierová, F. Périer, M. Boisrond a další. Jef Costello je osamělý nájemný vrah, pracující s chirurgickou přesností. Jeho životní postoj se podobá samurajské filozofii. Ačkoliv sledujeme především podrobný záznam ze života hlavního hrdiny, přece jen se postupně vynoří dramatická zápletka. Jeden z jeho zločinů má totiž svědka, ale hlavní hrdina se přesto nebojí prozrazení. Dle režiséra bylo totiž záměrem vylíčit schizofrenní stav.
Autobiografickým bodem Samuraje je vykreslení samoty jako stavu existence: Jean-Pierre Melville toužil po samotě, jeho hrdinové po ní touží také, a Alain Delon v hlavní roli ji dovádí téměř k dokonalosti. Proto se film jmenuje Samuraj, jak vysvětluje již úvodní titulek. Nicméně ten je pouhou citační mystifikací. Zároveň jde o první film, který spolu s Armádou stínů a Osudovým kruhem tvoří triptych estetického hledání černobílého filmu v barvě. Především postprodukční techniky umožňovaly různé způsoby „zešedivění“ filmu: bylo například možné úmyslně zastřít odstíny, oslabit kontrasty při přechodech mezi barvami nebo „ušpinit“ barvy. Technická část štábu se proto již během natáčení snažila o promyšlené potlačení barev. To znamenalo například důmyslný výběr dekorací a kostýmů, aby bylo dosaženo celkového temnějšího ladění obrazu a truchlivé, fatalistické atmosféry. Melvillovo vrcholné dílo je dokonalé i pro svůj vizuální styl – černobílého filmu v barvě. (z katalogu MFF Karlovy Vary při příležitosti uvedení Melvillovy retrospektivy)
Vysílání: 30.8., 22.10 hod., ČT2

Černý tulipán
S šarmem a lehkostí připravuje Alain Delon bohaté o peníze i o jejich úctyhodnou masku. Francouzský film podle románu Alexandra Dumase (1964). Dále hrají: V. Lisiová, D. Addamsová, A. Tamiroff, F. Blanche a další. Režie Christian-Jaque. Píše se rok 1789, do pádu Bastily schází jen několik dní. Bohaté šlechtice však straší nejen vzrůstající nevole lidu, ale zároveň muž v masce, který po svých loupežích nechává za sebou známou vizitku – černý tulipán. Jediným úspěchem policie je to, že je postrach aristokratů poznamenán na tváři sečnou ranou. Velitel policie má své podezření a nyní jen čeká, že se mu přede všemi potvrdí. Netuší ovšem, že Guillaume de Saint-Preux má mladšího bratra, který jako by mu z oka vypadl. A tak na slavnost přichází "Guillaume" s tváří a úsměvem nevinného chlapce...
Slavný přepis neméně slavné literární předlohy Alexandra Dumase natočil s Alainem Delonem v titulní dvojroli režisér Christian-Jaque.
Vysílání: 01.9., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 02.9., ČT2

Osudový kruh
Alain Delon, Gian Maria Volonté a Bourvil aneb drsní gangsteři a nesmiřitelný policajt. Francouzsko-italský thriller (1970). Dále hrají: Y. Montand, P. Crauchet a další. Režie Jean-Pierre Melville. Tři muže vede osudový kruh přímo do náruče smrti. Corey (Alain Delon) se po propuštění z vězení vrací za svou dívkou, která ale mezitím dala přednost jeho parťákovi. Náhoda ho svede dohromady s prchajícím zločincem Vogelem a bývalým policistou Jansenem. Společně vyloupí klenotnictví. Snadný úspěch je povzbudí, a proto začnou vyhlížet další objekt...
Režisér Jean-Pierre Melville měl o obsazení některých rolí zcela jinou představu. Komisaře Matteie chtěl původně svěřit Linovi Venturovi; Jansena, kterého hraje Yves Montand, měl hrát Paul Meurisse a Belmonda viděl na místě Giana Maria Volontého v roli Vogela.
Z katalogu MFF Karlovy Vary, kde byla v minulých letech uvedena Pocta Jeanu-Pierru Melvillovi: Ústřední zápletkou je dokonalý zločin, jak ho režisér toužil převést na filmové plátno již od roku 1950. Jde o původní Melvillův scénář, jehož děj odpovídá svou strukturou westernu, ačkoliv se odehrává v Paříži. Od začátku jsme drženi v napětí a očekávání, které podněcují přípravy velké loupeže. Osudy všech tří hrdinů se sbíhají ke společnému cíli. Zatímco v úvodu sledujeme scénu útěku, vzbuzující zdání, že se odehrála v reálném čase, postupně dochází ke zrychlení a častějšímu střídání akcí. Že jde o skutečný kruh, to pochopíme až v závěrečné scéně, která se snaží vyvolat stejné zdání dokumentárnosti, a tedy věrohodného zachycení reality. Dalším důležitým prvkem je náhoda, která svede dohromady uprchlého zločince Vogela, propuštěného zločince Coreye a bývalého elitního policistu Jansena. Samotná scéna loupeže je zachycena jako chirurgický zákrok v útrobách klenotnictví. Protagonisté se díky oblečení a rouškám mění na pouhé černé siluety, takže divák není rozptylován „nepatřičnou hereckou mimikou". Více než kdy jindy si uvědomíme, že režisér bravurně zvládá rytmus svých filmů, jehož prostřednictvím s námi manipuluje, ale díky tomu je nám umožněno dostat se nezvykle blízko jeho postav. Není zde nakonec provedení zločinu jen sugestivní dokumentární sekvencí, představující jedno řemeslo se všemi jeho detaily?
Vysílání: 05.9., 22.00 hod., ČT2