„Každá dobrá věc se jednou podaří,“ říká Jaroslav Brabec
autor: Scena.cz
„Je třeba neusnout a stále přicházet s novými nápady.“ To je nejen krédo mladého charismatického muže – Jaroslava Brabce, jenž se již třetím rokem stará o kulturní dění Městské části Praha 3, ale též heslo naší redakce. A tak se čtenáři našeho portálu Scena.cz mohou od března těšit na zcela novou, a jak pevně věříme, zajímavou, rubriku RODINNÉ STŘÍBRO v níž vás seznámíme nejen s českými regiony, jejich kulturními aktivitami, ale též s lidmi, udávajícími tempo všem Múzám v příslušném kraji sídlícím. A kde jinde začít, než doma, u pramene.
I vydali jsme se po Praze 3. Po městské části bohaté na památky, architektonické skvosty a významné osobnosti. Rozhlédli jsme se po území, na němž se rozprostírá legendární Žižkovská republika. Zajímali jsme se o kulturní dění oblasti v níž sídlí mimo jiné též náš – Váš kulturní portál – Scena.cz. V čele odboru kultury MČ Praha 3 stojí, jak již bylo řečeno, mladý, nápaditý a pracovitý, energický muž, sportovec a „dálkový“ student pan Jaroslav Brabec.
Po pravdě řečeno, proč byly našemu odboru přiděleny právě tyto kanceláře, jsem příliš nepřemýšlel. Na druhou stranu musím přiznat, že o kulturu se, alespoň doufám, staráme více než dobře a zaujímá zde jedno z čelních míst. Co do rozpočtu, máme vyčleněny asi nejvyšší prostředky z celé Prahy vůbec. Je to pochopitelně spojeno s množstvím kulturně-společenských organizací, které jsou zde sdruženy.
Rozdělování grantů - toť úkol, který příslušné komisi vůbec nezávidím. Já sám se těchto jednání účastním naštěstí pouze jako zapisovatel. Ročně se nám jich totiž schází přes 160 a jsme schopni uspokojit přibližně stovku. To považuji za velmi dobrý výsledek, i když do budoucna bychom si pochopitelně přáli vyhovět všem.
Deset. Sám odbor se skládá z Oddělení pro kulturu, Informační kanceláře a Oddělení radničních novin. Při naší práci využíváme též značné kooperace s odborem školství.
Troufám si říci, že ano. I když je pravda, že jsem se sem přistěhoval. Ale duší se cítím být občanem Žižkovské republiky.
Ono se to vůbec málo ví. Praha 3 je jedinou městskou částí, na jejímž území sídlí samostatná republika. Pravděpodobně to bude tím, že Žižkováci byli vždy pokrokoví a světu otevření. I v nejtěžších dobách upustili od stavění zdí, ostnatých drátů a plotů. Většině lidí zůstává utajena rovněž informace, že Žižkovská republika vstoupila do Evropské unie o rok dříve, než-li republika Česká.
To je pravda. Skutečně jsme byli mezi prvními, kde Tibetská vlajka bez bázně a hany zavlála a vlaje dodnes. To je jedna z akcí, na kterou jsem skutečně hrdý.
Každá dobrá věc se jednou podaří a demokracie má v této společnosti a na tomto světě své místo. To je třeba si neustále připomínat. Od 15. února 2005 tak např. probíhá v prostorách Galerie pod radnicí“, na Havlíčkově náměstí výstava Tibet. Ta potrvá do 10. března, kdy bude zakončena slavnostním vyvěšením tibetské vlajky a jakýmsi -, řekněme - happeningem, na památku 46. výročí krvavě potlačeného povstání tibetského lidu. Jsem moc rád, že právě tato akce je jednou z těch, které se již pevně zabydlely v kulturním kalendáři naší Městské části.
Samozřejmě. Kromě již zmiňované Vlajky pro Tibet to bude od 15. března výstava věnovaná Jaroslavu Foglarovi, dále se budeme podílet na akcích Evropský svátek hudby 2005, Hudební festival Euroconnections, Integrace slunce 2005, Nekonvenční Žižkovský podzim, Divadelní podzim v paláci Akropolis nebo Žižkovský jazzový festival. Pochopitelně v červnu uděláme radost všem milovníkům rezavé vody při pivních svátcích – Pivobraní a na září přichystáme Vinohradské vinobraní. Aktuální informace všichni naleznou na internetu či v našich radničních novinách, a jak pevně věřím i na vašem internetovém portálu.
Volna skutečně moc nemám. Když se nezabývám pracovními záležitostmi, věnuji se škole, neboť jsem se dal na dálkové studiu. Ovšem na sport si vždycky rád udělám čas. Dříve jsem hrával závodně kopanou, teď, když mám příležitost, sáhnu po raketě a jdu na tenis.
Situace není zrovna nejrůžovější, ale já věřím, že se s tím kluci nějak poperou. Bohužel to není můj resort, tak jim asi moc nepomůžu.
Samozřejmě! Viděl jsem všechna představení pánů Svěráka a Smoljaka a to několikrát. Dokonce se troufám označit za „Cimrmanologa.“
Palác Akropolis je možná nejvýraznějším prostorem nezávislé kultury po roce 1989. Vždyť zde mimo jiné nalezla na čas útočiště i věhlasná formace Divadla Sklep. V současné době je unikátní zejména na poli soudobé alternativní hudby. Suverénní prvenství obsadil v průzkumu jako nejoblíbenější hudební klub v celé metropoli. Není tedy pochyb, že na Praze 3 měl, má a musí mít své místo. Kauza, o níž hovoříte, vznikla ještě před mým nástupem do této funkce a nechci se k ní tudíž příliš vracet. Kromě toho se domnívám, že důležitá je současnost. Akropolis stojí a funguje a Pražané tak mají další významný a především důstojný, kulturní stánek.
To je trošičku složitá otázka, neboť se domnívám, že věcí, které můžeme nabídnout, je celá řada. Seznam kulturních akcí od ledna až po prosinec je doslova nacpán k prasknutí. Kromě toho se můžeme pyšnit množstvím památek. Mimo unikátní televizní věž tu jsou např. lehce opomíjené židovské hřbitovy či vojenský bunkr pod Zvonařkou. Krásnou architektonickou tváří se pyšní celý starý Žižkov. Za návštěvu jistě stojí i již zmiňovaný Palác Akropolis nebo Divadlo Járy Cimrmana. Zkrátka a dobře – Praha 3 žije a roste a kdo nevěří, ať se k nám přijde podívat.
Časopis 20 - rubriky
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Trochu buřtový, trochu medový večer
Soubor Kozel ve fraku, který se věnuje tvorbě na poli pantomimy a pohybového divadla, uvádí novou inscenaci Bu celý článek
HUDBA
J. Bernardt představí v Praze novou desku
Belgický zpěvák, skladatel, hudebník, producent, inženýr, programátor, člen alternativní rockové kapely Baltha celý článek
OPERA/ TANEC
Julie a Romeo zakončí sezónu Jihočeského divadla
Poslední premiérou zimní sezóny Jihočeského divadla bude taneční divadlo Julie a Romeo, které uvedeme v modern celý článek