Scéna.cz 

Výtvarné tipy 30. týden

IT archeologie – virtuální klony chrámů v Baganu
Záchrana svatyň poškozených nejsilnějším zemětřesením ve městě králů za posledních sto let. Německý dokument z cyklu Odhalování minulosti. Bagan v Myanmaru je také známý jako město králů. V době svého největšího rozkvětu před zhruba tisíci lety bylo kulturním a politickým centrem Myanmaru a vlivnou mocností v jihovýchodní Asii. Dnes o jeho někdejší slávě svědčí více než dva tisíce chrámů, klášterů a pagod spolu s jejich jedinečnými uměleckými díly, což z Baganu činí jednu z největších a nejvýznamnějších historických památek v jihovýchodní Asii. Toto kulturní dědictví však bylo velmi blízko tomu, aby bylo navždy ztraceno. Dne 24. srpna 2016 otřáslo Baganem zemětřesení. Tuto oblast na řece Iravadi často zasahují otřesy, ale tentokrát byly následky mnohem horší než obvykle. Stovky chrámů byly vážně poškozeny, částečně kvůli nedostatečným restaurátorským pracím po posledním velkém zemětřesení v 70. letech 20. století. Ve snaze zachránit poškozené památky vyslalo UNESCO na místo odborníky na konzervaci, mezi nimiž byl i začínající podnik CyArk. Tým CyArk v rámci propracovaných postupů využívajících nejmodernější technologie digitalizuje některé z nejvýznamnějších chrámů a sestavuje data do působivě detailních virtuálních klonů. Tyto repliky slouží architektům a archeologům jako vodítko při restaurátorských pracích na místě. Kromě toho umožňují studovat kulturní památky do nejmenších detailů, aniž by hrozilo jejich další poškození nebo zničení. Kulturní dědictví tak může být zachováno pro budoucí generace, aniž by se stalo obětí přírodních katastrof, povětrnostních vlivů nebo měnících se politických mocenských struktur.
Vysílání: 24.7., 11.00 hod., ČT2
Opakování: 25.7., ČT2., 30.7., ČT2

Paříž v zrcadle času
Komplexní portrét francouzské metropole. Francouzský dokument. Paříž, jedno z nejmajestátnějších měst na světě, je zdrojem neustále se obnovujícího uhrančivého okouzlení. Toto "věčné město" dokázalo odolat zkoušce času. V průběhu staletí se díky své pohnuté historii zařadilo mezi avantgardu architektonického vývoje. Kdo chce pochopit Paříž, musí se vrátit k jejím počátkům. Francouzský dokument historii Paříže prozkoumá. Dnes je francouzská metropole na křižovatce cest a hledá nová území. Tato proměna je životní nutností, aby Paříž zůstala stále Paříží. Věčným městem, městem světel. Odvážným, bouřlivým, vizionářským...
Vysílání: 24.7., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 28.7., ČT2., 31.7., ČT2

Křížové cesty: Naděje
Křížová cesta v Čisté a Nových Hradech u Litomyšle, Byšičkách a u Kuksu (2014). Režie S. Lazarová. Dnes navštívíme křížovou cestu u zámku v Nových Hradech. Vznikla v 18. století a je pozoruhodná zasazením do krajiny, podobně jako křížová cesta v Byšičkách, kterou v 60. letech 19. století na vlastní náklady zřídil poustevník Petr Regulatus, zvaný Augustínek. Jeho křížovou cestu zničili vandalové, ale byla obnovena a slavnostně vysvěcena na Velký pátek v roce 2002. Projekt nazvaný Příběh naděje a utrpení člověka, který u Kuksu realizovalo patnáct sochařů, navazuje na 300 let starou, ale nikdy nerealizovanou myšlenku hraběte Antonína Šporka. Křížová cesta 21. století byla vysvěcena roku 2008 na svátek sv. Františka.
Vysílání: 28.7., 09.50 hod., ČT2
Opakování: 31.7., ČT2., 01.8., ČT2

100 dní ve Versailles (3/6)
Výpravný šestidílný cyklus o veškerém dění v zákulisí jedné ze stěžejních francouzských kulturních památek představí místa, kam se běžný návštěvník nikdy nepodívá. Francouzský dokumentární cyklus. Galerie kočárů se ve Versaillském zámku nachází v přízemí královských stájí. Mají tu své místo ty nejkrásnější slavnostní kočáry. Je tu k vidění Napoleonův kočár, patřící ke kolekci čtyřiceti berlin, které v roce 1810 tvořily defilé u příležitosti Napoleonovy svatby. Kočár nebyl určen k cestování, nýbrž ke slavnostním příležitostem a měl především přitáhnout pozornost. Dnes je součástí kulturního dědictví, jehož veškeré zápůjčky a opravy se pečlivě dokumentují. Vedle Napoleonova kočáru tu stojí i prezidentské limuzíny, povoz, kterým jel Karel X. k pomazání, kočárky dětí Ludvíka XVI. či sáně používané dvořany při hrátkách na sněhu ve Versailles.
Součástí dědictví Versailles je také od vzniku Oranžerie v roce 1663 více než tisícovka stromů. Dvakrát ročně musí zahradníci všech 1 500 stromů přemístit, v létě je vynést ven, a na zimní období je umístit do budovy. I uvnitř Oranžerie se zachovává klasický ráz francouzských zahrad, to znamená pravidelnost a přísná symetrie. Nejstarší rostliny mají přes 200 let a všechny, což je jejich zvláštnost, neustále dlí ve velkých květináčích, jakýchsi ochranných truhlících. To, jak se rostlinstvo rozmisťuje, vychází z inventáře, který byl pořízen v roce 1715, tedy v roce smrti Ludvíka XIV. Kromě velkých budov, jako je nedávno restaurována Královská kaple, galerijních zážitků v salonu Ludvíka XIV., kde se nachází sbírka malířství 16. a 17. století, a přísných linií dokonale sestříhaných okrasných rostlin, nabízí Versaillské panství ovšem také uvolněnou pohodu v anglické zahradě Malého Trianonu s bujnou vegetací a vesničkou s rybníkem.
Vysílání: 23.7., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 25.7., ČT art., 28.7., ČT art