Scéna.cz 

Výtvarné tipy 39. týden

Záhady starého Egypta (4/10) - První ze sedmi divů světa
Putování Egyptem za jeho úchvatnými památkami, které dodnes svědčí o tajuplné historii dávné civilizace (2008). Režie J. Boněk. I slavné pyramidy v Gíze mají své záhady. Podíváme se do nitra té největší, velké pyramidy faraona Chufua. Co tady objevili archeologové a o čem spekulovali milovníci záhad? Jedna z teorií se stále ještě snaží vytrhnout Chufuovu pyramidu z kontextu historie starého Egypta a její vznik posunout o desítky tisíc let zpět. Důkazy však svědčí o tom, že se tyto úvahy nezakládají na pravdě.
Vysílání: 25.9., 19.00 hod., ČT2
Opakování: 27.9., ČT2

Středověké srdce Evropy (4/10) - Vrcholná gotika
Největší rozkvět gotiky v českém království nastal až za vlády Karla IV. a jeho syna Václava IV. Režie P. Krejčí. Ve čtvrtém dílu dokumentárního seriálu „Středověké srdce Evropy“ se konečně dostáváme k perlám gotické hradní architektury. Kromě snad nejznámějšího českého hradu Karlštejn zavítáme i na další ikonické hrady naší země, jako jsou Pernštejn, Helfštýn či Kokořín. Zároveň navštívíme i méně známé hrady, které však svým významem často ty známější převyšují (Litice, Žebrák, Točník a jiné). Nebyly to však jen hrady, které definovaly gotickou architekturu. Neméně významné jsou i kostelní chrámy, např. Svatá Barbora v Kutné Hoře. O významu gotických staveb pro národní povědomí Čechů svědčí i jejich přestavby v pozdějších staletích. V této souvislosti není možné nezmínit i dílo architekta Josefa Mockera, který je autorem dnes „typicky českých“ střech mnoha gotických památek. Ačkoliv se hlásil k tzv. purismu (navrácení původní podoby), dopustil se ve svém díle osobitého výkladu, který mnozí odborníci dodnes rozporují, ale bez kterého si už tvář české gotiky neumíme představit.
Vysílání: 25.9., 22.00 hod., ČT2
Opakování: 29.9., ČT2

Georgia O'Keeffe: umělkyně dalekého západu
Ohlédnutí za životem a jedinečnou tvorbou jedné z největších amerických malířek – Georgie O'Keeffe. Francouzský dokument. Georgia O´Keeffe už byla hotovou osobností, když potkala Alfreda Stieglitze. Díky němu dosáhly její obrazy nejvyšších cen, za jaké kdy americký umělec během svého života prodával. Umělecká cesta byla ale její osobní, jedinečná. Námětem, který ji proslavil, se staly, dosud nikdy takto nezobrazované, velké detaily květin, které přesností zachycení a jemností barevných odstínů mohou evokovat fotografie. Od roku 1929 se Georgia snažila o kompromis a dělila svůj život mezi východ a západ Spojených států, nakonec si ovšem v Novém Mexiku koupila dům, kterému přezdívala My Faraway – Dálava. Zachycovala zde podstatu okolní přírody. Plenér se stal jejím ateliérem.
Vysílání: 23.9., 22.45 hod., ČT art
Opakování: 25.9., ČT art., 27.9., ČT art

Na plovárně s Jindrou Vikovou
Rozhovor Marka Ebena s významnou českou sochařkou, keramičkou, malířkou a pedagožkou. Režie J. Hojtaš. Jindra Viková se narodila 2. února 1946 v Praze. Studovala na Střední odborné výtvarné škole v Praze a následně na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru keramiky u prof. Otto Eckerta. Studium dokončila v roce 1970. Do povědomí veřejnosti se dostala v roce 1973, kdy byla vybrána do mezinárodní soutěže umělecké keramiky v italské Faenze. Následovala první samostatná výstava. V roce 1975 vytvořila spolu se sochařem Petrem Orieškem i první realizaci v architektuře – mozaiku pro Staroměstskou radnici v Praze. Od roku 1986 se pravidelně účastní mezinárodních keramických sympozií a výstav. V roce 1992 byla pozvána na konferenci americké organizace sochařů a keramiků ENSICA v USA. V letech 1993 a 1994 působila jako hostující pedagog na uměleckých školách v USA. Následující roky strávila na různých sympoziích a výstavních akcích v zahraničí, včetně Turecka, Dánska, Polska, Itálie, Slovenska a Německa. Během své kariéry obdržela několik ocenění, včetně Zlaté medaile na mezinárodní keramické soutěži ve Faenze (1984), Grand Prix na Trienále porcelánu v Nyonu (1986) a ocenění na mezinárodním uměleckém festivalu v Bagdádu (1988).
Vysílání: 25.9., 22.05 hod., ČT art
Opakování: 29.9., ČT2

Austrálie – Češi v Tasmánii
Žasnoucí architekt David Vávra nás provede podivuhodnými osudy našich krajanů architektů a stavitelů a jejich dílem, tentokrát po Austrálii (2019). Režie R. Lipus. Jedinečným symbolem ostrova Tasmánie je největší dravý vačnatec na světě, takzvaný Tasmánský čert, neboli Ďábel Medvědovitý, který je zároveň kriticky ohroženým druhem. Od jeho podmanivého pohledu se ale rychle přesuneme dál, abychom mohli obdivovat um a pracovitost rodáka ze Žďáru nad Sázavou, řezníka, vinaře a také developera Josefa Chromého, který v devatenácti letech utekl z komunistického Československa do Rakouska a následně do Austrálie, kde se na ostrově Tasmánie z emigranta bez peněz postupně vypracoval v obdivovaného byznysmena. Žasnoucí architekt David Vávra doslova projde také několika dechberoucími stavbami architekta Františka Starého, jehož doménou byly moderní, elegantní a nadčasové rodinné domy, kterých v Tasmánii postavil několik stovek. V jeho šlépějích dnes úspěšně pokračuje jeho syn, architekt Phillipe Stary.
Vysílání: 25.9., 22.35 hod., ČT art
Opakování: 27.9., ČT art., 29.9., ČT art

Světové kulturní dědictví UNESCO, věčné poklady: Pobřeží Amalfi (3/4)
Mocná námořní republika Amalfi v minulosti dominovala obchodu v celém Středomoří, dnes 40 kilometrů pobřeží mezi Vietri a Positanem láká turisty. Koprodukční francouzsko-německý dokument ARTE. Katedrála v Amalfi je jako kamenný list, který byl znovu a znovu přepisován, tedy přetvářen a přestavován. Amalfi bylo místem sblížení kultur, největším obchodním centrem tehdy známého světa. Díky zdejšímu obchodu s Orientem v 10. století mohl později Goethe opěvovat Itálii jako „kraj, kde kvetou citrony“. Terasovité citronové zahrady jsou jedním z důvodů, proč se pobřeží Amalfi dostalo pod ochranu UNESCO. Jsou výsledkem mnoha staletí náročné práce a daly tak vzniknout unikátní středomořské kulturní krajině, která je dnes na seznamu světového dědictví.
Vysílání: 25.9., 23.05 hod., ČT art
Opakování: 26.9., ČT art., 28.9., ČT art