Scéna.cz 

Literární tipy 7. týden

D'Artagnanův skutečný příběh
Kdo by neznal švarného mušketýra Alexandra Dumase. Za legendárním hrdinou se však skrývá skutečný muž: Charles de Batz de Castelmore d'Artagnan. Francouzský dokument. Charles de Batz de Castelmore d'Artagnan, muž, jehož životní příběh byl mnohem zajímavější, než aby sloužil jako pouhá literární předloha. Během století sužovaného četnými konflikty se stal nepostradatelným mužem hodným důvěry samotného krále Ludvíka XIV. A jelikož jej dnes spíše neprávem vnímáme jen jako Dumasova hvězdného hrdinu, ponořilo se několik nadšených historiků do polozapomenutých archivních materiálů s cílem objevit a ukázat světu, kým byl čtvrtý mušketýr doopravdy.
Vysílání: 16.2., 16.55 hod., ČT2
Opakování: 18.2., ČT2., 22.2., ČT2

Sága jednoho klubu
V těchto dnech uplyne sto let od založení českého PEN klubu, které inicioval spisovatel Karel Čapek (1991). Připravili P. Bílek a T. Bílý. 15. února roku 1925 inicioval anglista Otakar Vočadlo a spisovatel Karel Čapek založení československé pobočky PEN klubu. PEN je zkratka poets, playwrights, editors, essayists, novelists – tedy básníci, dramatici, vydavatelé, esejisté, romanopisci. Mezi nimi měl klub podporovat spolupráci a porozumění. V době druhé světové války byla organizace rozpuštěna, dočkala se poválečné obnovy, nicméně po okupaci v roce 1968 byla po několik let trpěna a v době normalizace opět zrušena. Jedním z nejvýznamnějších poslání současných center po celém světě je solidarita s utiskovanými spisovateli, medializace jejich případů a žádosti o jejich nápravu, určených vládám té které země, jež porušují svobodu slova a vyjadřování. Na činnost PEN klubu v Československu vzpomíná jeho bývalý předseda Jiří Mucha, Ivan Klíma či Anna Langerová, jejíž muž František Langer řídil exilovou odnož organizace v době německé okupace.
Vysílání: 12.2., 21.55 hod., ČT art
Opakování: 14.2., ČT art

Toulky s Ladislavem Smoljakem
Po stopách "otce národa" Františka Palackého (2008). Režie A. Vomáčka. Dnešní putování nás zavede do Otína u Klatov, Lobkovic u Neratovic a na několik pražských prostranství. Tato místa jsou spjata s životem historika, politika a spisovatele Františka Palackého. Historie umění tuto významnou osobnost národního obrození uznává také jako vynikajícího muzikologa a zakladatele hudebního oddělení Českého vlasteneckého muzea. Vskutku životním i národním dílem jsou však jeho pětidílné Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. Tímto úctyhodným počinem poskytl Palacký českému národu vůbec první ideově ucelenou představu o vlastní minulosti, kterou nemohli budoucí generace historiků ignorovat.
Vysílání: 12.2., 23.45 hod., ČT art
Opakování: 14.2., ČT art., 18.2., ČT art

Děti svého věku
George Sandová se stala nesmrtelnou díky talentu a odvaze psát o všem, co chtěla. Juliette Binocheová a Benoit Magimel v příběhu o lásce a smrti. Francouzské drama (1999). Dále hrají: S. Dionisi, R. Renucci, K. Viardová, I. Carréová a další. Režie Diane Kurysová. Francouzský film Děti svého věku je příběhem o vášnivé lásce George Sandové a Alfreda de Musseta. Když se tito dva spisovatelé poznali, byli již slavní a ani jeden z nich už nedoufal, že potká velkou lásku. A přesto spolu zažili vztah, který je povznášel a ničil zároveň a který je poznamenal až do konce života. George Sandová se narodila v rodině napoleonského důstojníka, byla dána do klášterní výchovy, ze které ji vysvobodila její osvícená babička. Díky ní poznávala Aurore Dupinová, jak se původně jmenovala, literaturu, filozofii, babička v ní podporovala touhu stát se nezávislou. V manželství s nevzdělaným venkovským šlechticem vydržela Sandová devět let a pak utekla i s dětmi do Paříže. Zde se uprostřed studentů, intelektuálů a umělců setkala s Mussetem a začala svou spisovatelskou a novinářskou práci. Vzhledem ke svému původu a společnosti začala tato nezávislá a hrdá žena používat pseudonym George Sandová. Od té doby, kdykoliv hovořila svým jménem nebo o sobě psala ve svých dílech, používala mužský rod. Její nezávislost a nespoutanost popuzovala nejrůznější kruhy, rodina Musseta se ostře stavěla proti jejich vztahu. Utekli spolu do Benátek, ale tam jejich vztah skončil téměř tragicky. Režisérka Diane Kurysová obsadila do hlavních rolí slavné francouzské herce Juliette Binocheovou (Čokoláda) a Benoita Magimela (Král tančí). Název filmu odkazuje na slavný román Alfreda de Musseta Zpověď dítěte svého věku.
Vysílání: 13.2., 20.15 hod., ČT art

Předci a paralely
Kořeny a souvislosti paralelní nezávislé kultury sahají hlouběji, než by se zdálo. Dokumentární cyklus o lidech, kteří měli odvahu být svobodní i v době nesvobody (2014). Režie V. Křístek. Již v roce 1939 dochází v důsledku nacistické okupace Československa nejen ke vzniku odboje, ale i ke vzniku podzemní kultury, která působí paralelně k „oficiální“ kultuře. Krátce po válce, kdy se v roce 1948 ujali moci komunisté, zůstává řada umělců vědomě na periferii zájmu. Autoři jako Egon Bondy, Bohumil Hrabal nebo Vladimír Boudník navazují na meziválečnou uměleckou avantgardu a žijí zcela odlišným stylem než většinová společnost. Nevytvářejí sice sociální a komunitní vazby, které jsou typické podobné osobnosti a skupiny od šedesátých let do pádu režimu, nicméně mohou být právem považováni za první představitele undergroundu. Jejich aktivity a postoje splňují definici undergroundového hnutí, kterou mnohem později zformuloval Ivan Martin Magor Jirous: „Underground je aktivita umělců a intelektuálů, jejichž dílo je nepřijatelné pro establishment, a kteří v této nepřijatelnosti nejsou trpní a pasivní, ale snaží se svým dílem a svým postojem o destrukci establishmentu.“ Například verše Egona Bondyho později zhudební The Plastic People of the Universe.
Vysílání: 14.2., 22.30 hod., ČT art