Scéna.cz 

Tvorba Adolfa Loose u nás

Na Müllerovu vilu ve Praze - Střešovicích, která vedle obchodního domu Goldmanna&Salatsch ve Vídni (nazývaného tehdy odpůrci „mříž na kanál“, „dům bez obočí“ a dalšími podobně poetickými jmény), Steinerovy vily rovněž ve Vídni nebo domu Tristana Tzary v Paříži patří k nejvýznamnějším realizacím představitele architektonické avantgardy Adolfa Loose (1870 Brno - 1933 Kalksburg u Vídně), se jezdí dívat návštěvníci z celého světa.

Kdyby se některý z nich vydal o několik desítek kilometrů dále na západ do Plzně, našel by tam řadu skvostných stop Loosova díla v interiérech, které navrhoval pro zdejší bohaté obchodníky a továrníky.

Jeden z nich,Vilém Hirsch, se při prohlídce bytu zařízeného Adolfem Loosem ve Vídni tak nadchl pro jeho styl, že ho okamžitě požádal o návrh na vlastní byt. Loos se dlouho nerozmýšlel, za čtvrt hodinky nakreslil svou představu na sáček od mouky a z této kresby pak vycházela i celá úprava v letech 1907 -1908. Právě tento interiér v Plzni v Plachého ulici č. 6, kde byl poprvé uplatněn – Raumplan – prostorový plán - jeden ze zásadních novátorských rysů Loosova stylu (prostorové splynutí - místo dělení budovy na patra má každý prostor jinou výšku podle svého významu a je propojen s dalším jakýmsi minischodištěm) – byl v 70. letech zničen.

Jeho plán a dobové fotografie lze však vidět na první velké výstavě (ta úplně první spíše neoficiální se konala v roce 1986 v Lounech), věnované tomuto ostrému kritiku historizmu a secese a průkopníku praktické jednoduchosti v Muzeu hlavního města Prahy.

V chronologickém sledu jsou zde představené nákresy, plány realizovaných i nerealizovaných objektů, úřední dokumenty, dobové snímky i fotografie zachycující současný stav většiny Loosových prací na našem území. Loos vedle Plzně, která se dnes může chlubit 6 dochovanými interiéry v majetku města nebo soukromém vlastnictví (např. byt MUDr.Josefa Vogla v Klatovské ulici č.12 z let 1928-29) a Prahy (vedle Müllerovy vily např. vila jeho společníka ing. Lumíra Kapsy v ulici Na Zátorce č. 18 v Bubenči) pracoval na Moravě v Brně – navrhl např. úprava zámečku na Výstavišti pro ředitele cukrovaru v Hrušovanech Viktora Bauera v letech 1924 -25, v Hrušovanech, kde pro Bauera vytvořil projekt vily a projekt jedné z nejmodernějších továrních budov v tehdejším Československu, realizovaný mezi lety 1976 – 1922, po částečné úpravě dochovaný dodnes.

Vedle luxusních domů a interiérů a úprav historických prostorů, v nichž s oblibou využíval drahých materiálů – vzácných dřev – mahagonu, kovů, mramoru navrhoval jednoduché domky (Brno – Černá Pole v Alešově ulici) a dělnické kolonie jako např. v Náchodě – Babí. Přestože se mnohé z těchto děl v různém stupni devastace zachovaly, vyskytuje se bohužel v mnoha případech ve vysvětlujícím textu poznámka charakterizující práci památkové péče za normalizace – „zničeno kolem roku 1970“.

Dokumenty jsou umístěny na „projekčních stolech“ nebo na panelech ovšem někdy v takové výšce, že by bylo potřeba nějakého loosovského minischodiště, aby se daly přečíst. Výstavu oživují modely některých staveb a elegantní bytové zařízení vyrobené podle Loosových návrhů – kožená křesla, židle, hodiny ale i krásný skleněný servis.

Výstava, která potrvá do 5. dubna 2009, podává velmi přehledně výčet Loosovy tvorby u nás a zároveň nás nutí obdivovat kulturní rozhled a kultivovanost tehdejších ekonomických elit, které nejen v tomto případě neváhaly podpořit svými prostředky avantgardní umělecké směry své doby. V tomto smyslu lze tuto výstavu mimo jiné doporučit zejména úspěšným českým podnikatelům.