Scéna.cz 

Výstava Viktora Kronbauera Pět vybarvených v Budapešti

Institut umění – Divadelní ústav připravil ve spolupráci s Divadelním ústavem a muzeem v Budapešti výstavu fotografií Viktora Kronbauera s názvem Pět vybarvených. Výstava, která bude zahájena 27. března 2009 v Budapešti, bude prezentovat pět současných významných českých režisérů, kteří nedávno nastudovali klasické divadelní hry – V. Morávka, J. Nebeského, D.D. Pařízka, J.A. Pitínského a J. Pokorného. Výstavu za českou stranu zahájí sám Viktor Kronbauer.

Viktor Kronbauer
Narodil se 6.června 1949 v Praze. Fotografování se věnuje od roku 1973 a v současné době se jedná o jednoho z nejvýznamnějších evropských divadelních fotografů. Bude lépe představit Viktora Kronbauera výstižným fejetonem prof. Evy Stehlíkové, uznávané světové kapacity na antické divadlo a profesorky divadelní vědy na Univerzitě Karlově v Praze a Masarykově univerzitě v Brně, než dlouhým životopisným výčtem.

“Ráda bych dokázala, že Viktor Kronbauer je podvodník. Už filozof Gorgias říkal, že umění je klam, ale že ten, kdo se dá oklamat je moudřejší než ten, kdo se oklamat nedá. Z toho plyne pochopitelně, že ten kdo tvoří, je tím lepší, čím spíše nás umí oklamat a čím větší je tedy podvodník.
1. Je v logice věci, že divadlo je klam a podvod a čím větší podvod, tím lepší divadlo. Tento podvod je pomíjivý a nelze jej nikterak zaznamenat. Viktor nás podvádí, když mluví o divadle, protože nezaznamenává divadlo, inscenaci, představení, ale pouhou vteřinu, ne-li zlomek vteřiny, který vidí v hledáčku své kamery .
2. Zaznamenat tuto vteřinu je možné, ale ošidné. Estetická hodnota záznamu není hodnotná dokumentární hodnotě, ba dokonce je mezi nimi jistá nepřímá úměra. Dokumentární fotografie, z nichž vyčteme tloušťku kulisy, vzorek na šatech primadony, úšklebek hrdiny značící pohrdání, světlo zleva a šepot nápovědky, většinou nejsou příliš ke koukání, zatímco fotografie levého oka druhého zbrojnoše může být tak krásná, že je sama obrazem a žádá si, abyste si ji pověsili nad postel. Viktor je velký podvodník, protože umí a dělá obojí.
3. Viktor umí dokonce víc. Protože nemám vhodné nástroje, kterými bych to, co mám na mysli, uchopila, dovolte mi, abych si vypůjčila českou hru Františka Langera Dvaasedmdesátka. Její hrdinkou je žena, která je ve vězení za vraždu, jíž se nedopustila. Po 18 letech sepíše hru, která má dokázat její nevinu. Paradoxně se tak skutečně stane: muž, který zabil jejího manžela, se přizná a je připraven přijmout trest. Nicméně právě objevená pravda přináší hrdince zkázu. Pochopí, že se stala obětí vlastní fantazie -vzala na sebe vinu, protože se domnívala, že muž zabíjel kvůli ní. Teď se ukázalo, že zabil pro peníze. V tu chvíli jeden z vězňů, někdejší slavný herec, udělá z realistické nápodoby skutečnosti divadlo. Zahraje totiž tu vteřinu, nebo dokonce zlomek vteřiny, v němž muž stiskl spoušť. A tam to všechno je, to co se dělo, ba dokonce i to, co se nestalo. Viktor Kronbauer je velký podvodník, protože umí vyfotografovat vteřinu, která se snad ani nestala.“