zvláštní poděkování
Volný.cz

Koncové světlo – světová premiéra činohry ND

Magdaléna Borová a Matyáš Řezníček

autor: Patrik Borecký  

zvětšit obrázek

Soubor činohry připravil světovou premiéru inscenace Jana Tošovského a kolektivu Koncové světlo, kterou uvede ve dnech
27. 2. 2020 na Nové scéně Národního divadla. Podle mnoha filozofických a náboženských směrů není smrt konečnou stanicí. Spíše jakýmsi přechodem. Mluví o tom staré náboženské texty i úvahy současných filosofů a fyziků. V naší civilizaci ale smrt tabuizujeme, odsouváme do tajných zákoutí mysli, pokoušíme se ji přelstít vědou i kosmetikou. K čemu to může vést, vidíme všude kolem sebe. Inscenace Koncové světlo je pokusem pohledět smrti zpříma do očí. Kdo ví, třeba to bude radostné a osvobozující shledání.

„Naše inscenace nechce být oslavou smrti, spíš pokusem o její staronové pochopení jako nedílné součásti života. Má být modlitbou za život, výzvou k pokoře před jeho velikostí. Protože život všech bytostí vychází z jediného základu, je hluboce vnitřně spojen. A pokud se nám podaří tuto jednoduchou skutečnost znovu pochopit a prožít, může to být krok k uzdravení našich životů i naší planety – jediné, kterou máme,“
říká autor a zároveň dramaturg inscenace Jan Tošovský.
Tibetská kniha mrtvých, Danteho Peklo, knihy Raymonda Moodyho i vize indiánských šamanů – to všechno jsou pohledy za onen závoj, který odděluje život od smrti. Je pozoruhodné, že zaznamenané prožitky blízké smrti se napříč věky a civilizacemi nápadně shodují, třebaže jsou ovlivněny místními a kulturními zvláštnostmi. Vize zářivého světla, cesta tunelem či pád do propasti, překročení mostu nebo řeky, setkání s moudrou světelnou bytostí – to jsou typické atributy zážitků, s nimiž se setkáváme u lidí, kteří prožili blízkost smrti a zase se z ní vrátili. Některé z nich přešly do běžného užívání, ostatně obrat „světlo na konci tunelu“ dal název i této inscenaci.
„Činohře bývá vyčítáno, že dělá jenom depresivní inscenace. Tohle je zcela seriózní pokus pojmout smrt jako příběh s happyendem. Je to takový pokus, jak a co se dá v dnešní ironické a nedůvěřivé době říkat z jeviště vážně a upřímně,“ uzavřel režisér Jan Frič.
Na inscenaci se dále podíleli: scéna Matěj Sýkora, kostýmy a projekce Juliána Kvíčalová, hudba Mojmír Měchura a světelný design Jan Hons Šuškleb a Roman Jajčík.
Hrají Magdaléna Borová, Matyáš Řezníček, Jindřiška Dudziaková, Saša Rašilov, Mojmír Měchura a Martin Marek nebo Jan Páleníček. Světová premiéra ve dnech 27. a 28. února 2020 od 20:00 h na Nové scéně.
Další termíny + vstupenky na www.narodni-divadlo.cz.

17.2.2020 17:02:49 Redakce | rubrika - Ze zlaté kapličky

Časopis 08 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Jsme v pohodě  (ND)

Časopis 08 - sekce

HUDBA

Nazareth – nekonečný rockový mejdan

Nazareth – nekonečný rockový mejdan

Nazareth – nekonečný rockový mejdan
Vzpomínka na legendární skotskou kapelu. Připravili M. Šmídmajer celý článek

další články...

OPERA/ TANEC

Dílo baletní legendy v přímém přenosu do kin

Violoncellistka

Přímé přenosy z londýnského Royal Opera House tentokrát potěší příznivce moderního baletu. Už 25. února 2020 b celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Městská galerie GAMPA: Být sněný

Být sněný

Sen nezná ani nepřipustí rozdíl mezi tím, co je reálné a co ne. Výstava pracuje se snem jako metaforou stavu, celý článek

další články...