zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Dokument Setkání s Libuší

Setkání s Libuší

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Setkání s Libuší
Autorský dokument režisérky Taťány Markové zkoumá neobvyklé podoby tradičního národního symbolu – mytické kněžny Libuše. Připravily Š. Sklenářová a T. Marková (Premiéra). Historici sice nemají důkazy o tom, že existovala – postava jasnovidné vědmy, vladařky a moudré soudkyně však rezonuje i v 21. století. Jaké jsou současné proměny mýtu a symbolu jménem Libuše, který probouzí kreativitu různých společenství a jednotlivců? Na počátku našich dějin stojí krásná legenda. Libuše se objevuje už v Kristiánově legendě z 10. století a v Kosmově kronice z 12. století. Zatímco německy píšící autoři jako Clemens Brentano nebo Franz Grillparzer si s postavou Libuše vždy pohrávali s nespoutanou fantazií, v české kultuře se v době národního obrození i pod vlivem Rukopisu zelenohorského stává patetickou hrdinkou.

Do popředí vystupuje Libušina věštba o založení města Prahy, která se od té doby objevuje na pohlednicích, oponách sokolských divadel nebo fasádách pražských domů, kterých se Libuše stává patronkou. V 19. století jsme potřebovali její příběh použít k vytvoření národní identity. Tehdy se pro Čechy stala symbolem, jaký potřebuje každý národ. V autorském dokumentu režisérky Taťány Markové, který vznikl ve spolupráci České televize (TPS Aleny Müllerové) a produkční společnosti Film & Sociologie, se po dvou stoletích podíváme na to, jakými proměnami představa o mytické kněžně prošla. Jak ji vnímají historici, jaké Libušiny podoby vytvořili současní umělci, co znamená pro feministky či novopohany? Libuše je fenomén, který pro každého z protagonistů filmu Setkání s Libuší představuje něco jiného – předmět bádání, postavu, se kterou si mohou pohrávat, vzor nebo archetyp, ke kterému se mohou vztahovat.
„Ve svém dokumentu chci ukázat, jak se obraz Libuše v doslovném i obrazném slova smyslu proměňoval v čase od doby prvního písemného zaznamenání ve starých kronikách, až se v Čechách v určitou dobu ustálil na sošné Libuši národního obrození,“ vysvětluje režisérka Taťána Marková. „Přitom Libuše je mnohem víc než jen český národní symbol a patent na ni nemá jen Alois Jirásek, autor povinné školní četby v českých základních školách – Starých pověstí českých, případně Josef Wenzig s Bedřichem Smetanou a jejich opera Libuše. Chci představit i méně známé podoby Libuše – vedle moudré soudkyně a věštkyně ze Starých pověstí českých se Libuše jako hrdinka německých a rakouských děl stává dcerou lesní víly, podvodnou věštkyní nebo ženou nemilosrdně se zbavující svých milenců.“ V autorském dokumentu, jehož natáčení trvalo s přestávkami téměř deset let, se Taťána Marková zaměřuje hlavně na život této mytické postavy v naší současnosti, kdy se s ní můžeme setkat i jinde, než na fasádách pražských domů, v muzeích a galeriích či na pódiu pražského Národního divadla. Libuše není mrtvou záležitostí či vyprázdněným symbolem. To přesvědčivě dokazují i četné nedehonestující parodie jejího příběhu. Parodujeme totiž to, co známe a co máme rádi. Na pozadí zobrazení současného života jedné mytické postavy se dokument Setkání s Libuší prostřednictvím historiků, umělců a feministů dotýká i vážnějších témat: národní identity a role ženy. Libuše obývá a utváří současný duchovní prostor, je zajímavá pro jednotlivce i nejrůznější skupiny lidí, které si do ní promítají své touhy, potřeby a sny. Bájnou kněžku si nejrůznější skupiny přivlastňují. Libuše je představena jako čarodějka a věštkyně, soudkyně a vládkyně a na její příběh je nahlíženo z historického, kulturního, národnostního, genderového i duchovního hlediska. Je přitažlivá i pro mládež – jako postava fanfiction, městské fantasy, larpu či cosplayerství. Tomu odpovídá i živý a dynamický způsob, jakým režisérka Taťána Marková se svými spolupracovníky přistupovala k natáčení a jak pojala rozsáhlý materiál. Rozhovory s historiky jsou natočeny na místech s Libuší spojených (Vyšehrad, Budeč). Divadelníci, larpeři a cosplayeři jsou zachyceni při hře na Libuši. Střihačka Šárka Sklenářová obrazově pracuje s montážemi Libuší na fasádách domů – s výjevy Libušina soudu a Libušiny věštby. Animátorka Alžběta Beránková k oživení ilustrací ze starých kronik a knih a k prolistování Libušinou historií používá hravé animační techniky.
Vysílání: 28.10., 16.35 hod., ČT2

22.10.2020 22:10:26 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 16 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Z éteru

Super Diva – Síla osudu

Síla osudu

Super Diva – Síla osudu (11/13)
Operní diva Catarina Molderová se zamýšlí nad původem Verdiho tragick ...celý článek



Časopis 16 - sekce

DIVADLO

Nová výzva Kašpar.Dramatik

Martin Hofmann (Cyrano)

Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje celý článek

další články...

HUDBA

METZ přivezou do Prahy novou desku

METZ

Kanadští METZ se vrací do Prahy! Vydání nové desky s názvem On Gravity Hill plánují na duben a v Praze ji před celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Antologie Krvavý Žižkov

Přebal knihy

Krvavý Žižkov je antologie, která má svého předchůdce Krvavý Bronx (2020), úspěšnou knihu povídek o „vyl celý článek

další články...